Církevní restituce "odsunuty", výbor je nestihl projednat

Poslanecká sněmovna se na nynější schůzi nebude zabývat vládním návrhem majetkového vyrovnání s církvemi. Novinářům to řekl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Předlohu zatím nestihl projednat sněmovní ústavněprávní výbor. Poslanec Marek Benda (ODS) proto očekává, že druhé a třetí čtení návrhu se odehraje až na červnové schůzi sněmovny.

Sociální demokraté chtějí se všemi poslanci jednat o změnách ve vládním návrhu. Chtějí mimo jiné prosadit, aby z něj úplně zmizely finanční kompenzace církvím a stanovil jasnou restituční tečku. Předloží proto ve sněmovně vlastní pozměňovací návrh k církevním restitucím. Novinářům to řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Někteří poslanci, kteří dali vládě důvěru, přitom mají k církevním restitucím vážné výhrady. 

Podle vládní dohody s církvemi a následného návrhu zákona by církve měly dostat asi polovinu někdejšího majetku zhruba za 75 miliard korun, který je v držení státu. Za další pak náhradu 59 miliard korun během třiceti let, k této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.

Opozice ostře zpochybňuje jak výši ocenění majetku, tak vyčíslení náhrad. Proti církevním restitucím je podle průzkumů i většina české veřejnosti. Komunisté proto navrhovali, aby bylo o této otázce vypsáno referendum.

Také sociální demokraté považují vládní návrh vyrovnání s církvemi za špatný. Chtějí se ho ale pokusit ve sněmovně alespoň upravit. "Chceme, aby ze zákona například úplně zmizely finanční kompenzace a byl vydáván pouze fyzický majetek. Především ale chceme, aby do zákona byla zakotvena restituční tečka. Není možné, aby se stát rozhodl, že církvím nahradí majetek a následně jim nebylo zabráněno v tom, aby jiný majetek napadaly u soudů podle občanského zákoníku a žádaly jeho vydání," řekl Tejc. Ze zákona by také podle ČSSD mělo vypadnout ustanovení, podle nějž by církve mohly získaný majetek prodat bez zdanění.

"Důvod je hlavně časový," vysvětlil Benda, proč druhé čtení zákona nebude na této schůzi sněmovny. Její ústavněprávní výbor projednávání restitucí zahájil. Musí se ale vypořádat s návrhy opozice směřujícími k likvidaci zákona či jeho částí, ale i těmi koaličními, které se snaží proces a podmínky co nejvíce přiblížit původním restitucím. Výbor všechny změny nestihl projednat. "Prostě jsme teď žili v časech vládní krize," připomněl Benda nedávný rozpad koalice.

Návrh by měl výborem projít na konci května a být doporučen k hlasování v červnu. "Myslím, že v červnu je možné čekat druhé i třetí čtení i schválení Poslaneckou sněmovnou. Pak už je na tahu Senát," dodal Benda.

Hlasování o církevních restitucích bude po rozpadu Věcí veřejných zřejmě velkým testem pro Nečasovu vládu. Někteří z poslanců, kteří kabinetu minulý týden dali ve sněmovně důvěru, totiž už dali najevo, že mají k návrhu vážné výhrady či rovnou avizovali, že pro vládní verzi ruku nezvednou. Návrh se nelíbí poslanci VV Otto Chaloupkovi, ani bývalému poslanci ODS Michalu Doktorovi.

Dagmar Navrátilová ze skupiny kolem vicepremiérky Karolíny Peake v sobotním deníku Právo uvedla, že se jí nelíbí konkrétní podoba finančního vyrovnání s církvemi. Pro přehlasování levicového Senátu bude vláda potřebovat ve sněmovně 101 hlasů.