Restituce
Církve: Než zažádáme o vydání majetku, chvíli to potrvá. Pátráme

Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml soudí, že vypracování žádostí církví o vydání majetku se ukazuje být velmi zdlouhavým procesem. Ruml vychází ze zkušeností Českobratrské církve evangelické, jejímž je kazatelem. Spolupráce se Státním pozemkovým úřadem a katastrem je ale podle něj dobře nastavena.

"Trvá to ale docela dlouho, než je žádost vyčištěna, než se vše dopátrá. Jde to skutečně velmi pomalu," uvedl Ruml na konferenci Žofínské fórum. Církve jsou podle něj zahlceny tím, co všechno musejí sehnat, mnohdy se jedná o historické dokumenty. Poslední den, kdy mohou církve žádost podat, je 2. leden 2014. Ekumenická rada sdružuje 11 církví, přidruženou církví je římskokatolická, která má být největším restituentem, a pozorovatelem je Federace židovských obcí.

Zákon o majetkovém narovnání církví platí od ledna a církve a náboženské společnosti zatím požádaly o vrácení 6099 pozemků a 14 staveb. Za první tři měsíce roku podaly celkem 114 výzev o vydání dříve zabaveného majetku. Například Českobratrská církev evangelická by podle Rumla mohla žádat o majetek v hodnotě 150 milionů korun.

Podle ústředního ředitele Státního pozemkového úřadu Petra Šťovíčka zrychlily církve zasílání výzev k vydání nemovitostí až v posledních týdnech. "Skutečnou akceleraci spatřujeme až od měsíce března," uvedl s tím, že dosud nebyl žádnou oprávněnou osobou církvím žádný majetek vydán, žádná dohoda o jeho vydání není ani ve stádiu před uzavřením. V lednu Šťovíček uvedl, že první pole by mohla být církvím vrácena již v horizontu několika měsíců a včetně nejsložitějších případů by podle něj mohlo vracení pozemků skončit nejpozději do konce roku 2016.

Církevní restituce podle vlády chtějí napravit křivdy z komunismu, veřejnost tomuto rozhodnutí není nakloněna. Obce se však těší na odblokování dosud zablokovaných pozemků, které jim brání v rozvoji.

Stát vyjednal církevní narovnání se 17 církvemi a náboženskými společnostmi. Smlouvy se státem jich uzavřelo 16, Bratrská jednota baptistů se vzdala finanční náhrady. Podle ministerstva financí může názor ještě změnit, na uzavření smlouvy má čas do konce září.

Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve získat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let. Část náhrad by mělo být formou dluhopisů, které nebudou obchodovatelné a budou vydány jako jedna emise. Součástí schváleného zákona je také postupné odstřihnutí placení církví ze státního rozpočtu.