Církve odmítly výhrady k restitucím, expertní komise končí

Zástupci církví navrhli po čtvrt roce od prvního jednání ukončit činnost expertní komise, která se měla zabývat případnou změnou církevních restitucí. Nepřistoupili na žádné z výhrad, které k zákonu měly ČSSD a ANO. Politici návrh na ukončení pracovní skupiny akceptují.

Zástupci církví v komisi vyzvali vládu, aby s nimi zahájila oficiální jednání o modelu další vzájemné spolupráce mezi státem a církvemi.

"Církve navrhly ukončení expertní skupiny s tím, že nejsou ochotny přistoupit na snížení finančních náhrad ani na odstoupení od inflační doložky," uvedla vedoucí vyjednávacího týmu ČSSD a ANO Alena Gajdůšková (ČSSD). "Musíme konstatovat, že nebylo možné dosáhnout dohody na úrovni expertní komise. Je to situace, ve které naše argumenty, které v této chvíli nabízíme společnosti, aby je posoudila, nebyly ze strany hnutí ANO a ČSSD přijaty," řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Věc se podle něj v tuto chvíli stává jednoznačně politickou diskusí o postavení církve ve společnosti. A o tom by měla jednat vláda. "Proto vládu vyzýváme k tomu, aby toto jednání započala jako celek nikoliv pouze jednotlivé strany," dodal.

Gajdůšková dodala, že zástupci politiků vznesli požadavek, aby církve sebe vzaly závazek o možném předkupním právu státu, pokud by chtěly majetek získaný v restitucích prodávat. "Především pokud se týká majetku kulturního dědictví, požadavek ale zněl na veškerý majetek, který bude vydáván, aby si stát ošetřil své zájmy. Trváme také na požadavku účelové vázanosti toho, co bude vypláceno jako finanční náhrada," řekla. Podle ní jde o to aby majetky nešly do třetích rukou, aby nebylo "nějaké překupování kulturního dědictví českého národa".

Připomínky a výhrady

Část připomínek politiků podle církví vychází z ideologicky ovlivněného postoje k církvím, uvádějí prý zřetelně nepravdivá tvrzení. Zástupci církví odmítli i druhou část připomínek, v nichž politici zákon o majetkovém vyrovnání označují jako nespravedlivý a kritizují výpočet finanční náhrady.

Zástupci církví uvádějí, že výhrady ČSSD a ANO chybně vycházejí především ze srovnávání zákona o majetkovém vyrovnání pouze s jedním restitučním předpisem z minulosti - zákonem o půdě z roku 1991. Podle církví ale obě normy uplatňují odlišnou restituční metodu a vztahují se na odlišně vymezený okruh majetku, a jsou proto principiálně nesrovnatelné.

Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že schválení církevních restitucí připomíná hlasování v ukrajinském parlamentu. Sobotka kritizoval, že se o církevních náhradách rozhodlo většinou jednoho hlasu "na poslední chvíli". U tak rozsáhlých převodů majetku to podle něj není v civilizované zemi možné.

Zástupci církví uvádějí, že tohle církvím nemůže být kladeno za vinu. Ústavní soud ve svém nálezu potvrdil, že návrh byl přijat legitimním a legálním způsobem, připomíná materiál církevních zástupců v komisi a dodává, že ČSSD měla po dobu více než 20 let příležitost spolupůsobit na přijetí restitučního předpisu, zejména v době, kdy byla vládní stranou.

Také jiné právní předpisy v posledních 20 letech byly přijímány těsnou většinou a nemá to vliv na jejich legitimitu. "Naopak v letech 1948-1989 byly právní předpisy přijímány 'velkými většinami' a právní řád se z důsledků takto přijímaných předpisů dosud nevzpamatoval," uvedly v prohlášení církve.

Podle dokumentu také není pravdou, že představitelé církví deklarovali, že "zákonem z roku 1990 jsou veškeré nároky církví na vydání majetku vypořádány". Takzvaný výčtový zákon umožnil činnost katolickým řeholním řádům, které komunisté násilně potlačovali.

ČSSD a ANO také měly výhrady k postupu, jakým byl v roce 2007 stanoven rozsah státem zabraného církevního majetku, z těchto výpočtů se vycházelo při jednání o restitucích v roce 2007 i v letech 2010 a 2011. Ve svých výhradách politici požadují, aby byl zvolen postup individuálního oceňování jednotlivých nemovitostí, jak tomu bylo v zákoně o půdě. Tato námitka však podle církví opět opomíjí jinou konstrukci narovnání, kdy cílem bylo na jedné straně odejmout církvím podporu ze státního rozpočtu, na straně druhé nahradit zabraný majetek paušální hodnotou stanovenou zákonem.

Gajdůšková přitvrdila

Gajdůšková (ČSSD) v úterý odpoledne pohrozila, že pokud se tým sociální demokracie a hnutí ANO nedohodne s církvemi na úpravě restitucí, mohly by se zdanit finanční náhrady, které církve dostávají za nevydaný majetek.

Gajdůšková připustila, že případná změna zákona o majetkovém vyrovnání by s sebou nesla rizika vážných sporů, kvůli tomu, že stát s církvemi uzavřel také restituční smlouvy, které se bez jejich vůle nedají změnit. Zdanění náhrad, například za pomoci zvláštní daně, by šlo ale prosadit i navzdory církvím.

"Tato cesta samozřejmě je. V Poslanecké sněmovně ty debaty jsou, někteří o tom mluví hlasitěji, někteří méně hlasitě a my církve upozorňujeme a dneska to řekneme naprosto jasně a srozumitelně, že pokud se nedohodneme, tak je velká pravděpodobnost, a to je prostě politická realita ve Sněmovně, že s tím někdo dřív nebo později předstoupí, že to prostě navrhne," řekla místopředsedkyně ČSSD.

V takovém případě se podle ní dá předpokládat, že by církve přišly o více než 13 miliard korun, o něž chtějí sociální demokraté a hnutí ANO finanční náhrady snížit. Jaké důsledky by takový postup měl pro osud koalice, když koaliční lidovci změnu restitucí bez souhlasu církví odmítají, se podle ní nedá předjímat.

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub České televizi řekl, že stát je samozřejmě suverén, případné jednostranné kroky učiněné v Parlamentu by ale podle něj neměly "nic společného s demokracií". "Je třeba se dohodnout," uvedl.

Lidovci zatím slova Gajdůškové o možném zdanění neberou příliš vážně. "Už jsme toho slyšeli mnoho, takže bych se nevzrušoval," napsal lidovecký šéf Pavel Bělobrádek.

V sociální demokracii i u opozičních komunistů by přitom návrh na zdanění finančních náhrad vzhledem k náladám v obou poslaneckých klubech mohl získat podporu.