Církve po majetkovém vyrovnání slibují dobré hospodaření

Vyrovnání s církvemi odblokuje majetek v obcích a je výhodným kompromisem. Restituční hranici února 1948 sněmovnou schválený zákon neprolomí. Novinářům to ve čtvrtek řekli zástupci Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí.

"Církve jsou připraveny dobře s tím majetkem hospodařit," řekla generální sekretářka Ekumenické rady církví Sandra Silná. Církve podle ní počítají s tím, že budou pod drobnohledem kvůli obavám o to, jak naloží s rozsáhlým majetkem.

Silná také připomněla, že restituce uvolní odblokovaný majetek, který brání některým obcím a městům v jejich rozvoji. Ekumenická rada sdružuje 11 církví, přidruženou církví je římskokatolická, která má být největším restituentem, a pozorovatelem je Federace židovských obcí (FŽO).

Podle tajemníka FŽO Tomáše Krause mohou být všichni rádi, že se konečně podařilo prosadit zákon, o němž církve a náboženské společnosti s vládou několik let vyjednávaly. Přináší podle něj výhodný kompromis a je též signálem do světa, že se Česko dokáže vypořádat s historickými křivdami.

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub doufá, že prezident Václav Klaus vyrovnání s církvemi podepíše, byť takový příslib církve zatím nemají. Připomněl slib církví prezidentovi, že zákon neprolomí restituční hranici února 1948. Takové obavy Klaus dříve označil za vážné a žádal kvůli nim záruky premiéra, že zákon takový vývoj neumožní. Objevily se spekulace, že by Klaus mohl zákon nepodepsat a nechat bez podpisu uplynout zákonnou dobu, po níž ale norma začne platit.

Podle Holuba jsou církve připraveny znovu potvrdit, že nebudou již o žádný další majetek žádat. Restituční tečka je obsažena i v zákoně, řekl Holub.

Schválení církevních restitucí ocenil pražský arcibiskup Dominik Duka. Dává podle něj jasný základ k dobrým vztahům mezi církvemi. Sněmovna schválila církevní restituce v noci na dnešek. Koalice je prosadila přes odpor opozice a veto levicového Senátu.

Zákon má začít platit 1. ledna 2013. Poté budou mít církve jeden rok na podání žádosti o majetek. Pokud budou oprávněné, české úřady by měly mít pět let na uplatnění nároků, uvedlo pražské arcibiskupství.

Církve by mohly od státu dostat zhruba polovinu nemovitostí za zhruba 75 miliard korun, o který přišly za komunismu; jedná se hlavně o lesy a pozemky. Dále by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal postupně během 17 let hradit platy duchovních, nyní jim dává asi 1,4 miliardy korun ročně.

Podle průzkumů není veřejnost restitucím příliš nakloněna, schválený rámec odmítají ČSSD a KSČM.