Senátní hospodářský výbor podle očekávání doporučil Senátu zamítnout vládní návrh majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi. Pokud návrh horní komora zamítne a vrátí zpět poslancům, bude vláda potřebovat nejméně 101 hlasů ve sněmovně, aby senátní veto přehlasovala. Opozice vyrovnání odmítá a ve sněmovně se ho neúspěšně pokoušela odmítnout. V Senátu má ale většinu.
Stejně jako hospodářský výbor se k předloze postavil i senátní ústavně právní výbor. Senát bude o zákonu rozhodovat příští týden. Vládní koalice pak bude mít možnost senátní veto přehlasovat ve sněmovně v září.
Návrh zákona, který mezi odpůrci a zastánci budí silné vášně, počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.
Poslanci do předlohy vložili ustanovení, podle něhož církve budou muset prokázat, že jim vracený majetek patřil. Ve výboru to potvrdil i náměstek ministryně kultury František Mikeš, když zdůraznil, že důkazní břemeno při vydávání majetku bude na žadateli. Jak také řekl, nebudou se vracet věci v soukromém vlastnictví nebo například školky.
Připustil, že stát na církvích vydělává. Zatímco výnosy z církevního majetku ve vlastnictví státu představují podle odborného odhadu ročně tři miliardy, náklady na církve jsou jen 1,4 miliardy korun, uvedl Mikeš. Náklady by se ale zvyšovaly, podle odhadů by stát při zvyšujícím se počtu duchovních musel v roce 2015 na jejich platy vydat už 1,6 miliardy.
Předseda výboru Jan Hajda (ČSSD) jako hlavní důvody proti přijetí zákona uvedl například údajný nespravedlivý přístup k restituentům i riziko prolomení Benešových dekretů, protože by se vyrovnání mohlo týkat například zabaveného majetku Řádu německých rytířů. Dodal, že podle odborníků je výpočet náhrad za půdu nadhodnocen. Vadí mu také, že by prý majetek dostaly i ty církve, které prokazatelně v 50. letech na území Československa nebyly.
Senátor Adolf Jílek (TOP 09) naopak varoval, že pokud parlament zákon nepřijme, čekají stát od příštího roku potíže, když by musel vyplácet další duchovní, protože neexistuje horní limit pro výdaje na jejich platy.
Člen ústavně právního výboru a místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier informoval, že jeho výbor doporučil návrh zamítnout z podobných důvodů jako výbor hospodářský. Řekl například, že hrozí do budoucna žaloby ostatních restituentů, jejichž majetek byl oceněn méně než ten církevní. Domnívá se také, že zákon otevírá "vrátka" pro další žaloby církví na vydání majetku.
Skupina asi čtyř desítek osobností kulturního, sportovního i veřejného života dnes zveřejnila prohlášení, v němž mimo jiné uvádějí, že by uvítaly, kdyby restituce nestaly "politickou a ideologickou zbraní" v nadcházejících krajských volbách. Dokument podepsal například herec David Švehlík, Ivan Trojan, herečka Jiřina Jirásková nebo Dagmar Havlová, zpěvačky Lucie Bílá a Pavlína Filipovská.
Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989; kromě výčtových zákonů, přijatých ještě za federace, však vesměs bez úspěchu.
