Skupina šestnácti Barmánců utekla před vojenským režimem své země do Malajsie. V rámci přesidlovacího program OSN se v únoru dostali do Česka, kde je ministerstvo vnitra umístilo do pobytového střediska ve Stráži pod Ralskem. Teď je čeká další stěhování. Vnitro totiž rozhodlo, že strážský azylový dům zavře. Do konce roku navíc skončí i přijímací středisko Vyšší Lhoty.
Osmipatrový panelový dům ve Stráži pod Ralskem s kapacitou 190 lidí ministerstvo vnitra uzavře do konce června. "Zbavujeme se zařízení, které jsme potřebovali v době, kdy v Česku podávaly žádost o azyl desetitisíce lidí ročně, teď jich je v průměru jen do dvou tisíc za rok," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman.
Na ulici nikdo neskončí
Stráž pod Ralskem je nejmenším střediskem v republice. "Ministerstvo si navíc budovu musí pronajímat, což je finančně nevýhodné," vysvětluje ředitel Správy uprchlických zařízení Miroslav Koudelný.
ČTĚTE TAKÉ: Česko přijalo čtyři rodiny azylantů z Barmy
Do Česka přišlo 72 tisíc cizinců. Méně než loni
Ve Stráži pod Ralskem nyní pobývá 22 žadatelů o udělení mezinárodní ochrany. Jsou to hlavně Ukrajinci, Kazaši, dále uprchlíci z Iráku a Turecka. "Žadatelé půjdou do jiných integračních zařízení, s největší pravděpodobností do Kostelce nad Orlicí. Nikdo nezůstane na ulici," ujišťoval Koudelný.
Ve Stráži je i 62 lidí, kterým byl azyl již udělen, včetně skupiny přesídlených Barmánců, kteří přišli do Stráže v únoru. Tito lidé se přestěhují do takzvaných integračních bytů, kde začnou žít normální život.
V republice od července tedy budou fungovat již jen tři pobytová střediska: v Havířově, v Kostelci nad Orlicí a v Zastávce (asi 20 km u Brna).
Stráž pod Ralskem není však posledním azylovým centrem, které ministerstvo vnitra zavře. "Další na řadu přijde přijímací středisko Vyšší Lhoty. Jeho práci převezme některé z pobytových středisek. Vyšší Lhoty zavřeme pravděpodobně do konce roku," dodal Haišman. Vyšší Lhoty jsou při tom hlavním přijímacím střediskem republiky s kapacitou 580 míst.
Žadatelů ubylo
Přijímací středisko je první místo, kam jsou uprchlíci umístěni, když přijdou do republiky. Pokud projdou vstupními procedurami a karanténou, postupují do pobytového střediska, kde můžou 18 měsíců čekat na to, zda dostanou azyl.
Nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu, přes 18 tisíc, se v Česku přihlásilo v roce 2001. "Nový cizinecký zákon z roku 1999 ztěžoval podmínky udělení trvalého pobytu v Česku, proto tak narostl počet žadatelů o azyl. Touto cestou bylo snazší v republice zůstat," upozornil Haišman. "Většina žadatelů v té době pocházela z Ukrajiny," dodal. Na nárůst počtu žadatelů tehdy reagovalo ministerstvo vnitra a v roce 2000 otevřelo právě pobytové středisko ve Stráži pod Ralskem.
Ministerstvo vnitra chce navíc zkracovat dobu, po kterou jsou lidé v azylových centrech. "Žadatel by měl zjistit co nejrychleji, zda je jeho žádost o azyl oprávněná, či ne. Pokud se cizinec v nové společnosti integruje, narodí se mu tu děti, a až pak soud rozhodne o neoprávněnosti pobytu v Česku, je to pozdě," upozorňuje Haišman.
Česko si bere za odstrašující příklad Rakousko, kde žadatelé v krajních případech čekají na rozhodnutí o udělení azylu až sedm let. "Tomu se chceme vyhnout," dodává Haišman.
Foto: Lucie Pařízková, archiv TÝDNE, ČTK
