Obrat knižního trhu v Česku během pandemie covidu-19 mohl klesnout o deset až 15 procent. Na čtvrteční debatě pořádané na veletrhu Svět knihy to řekl předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka. Podle zatím poslední zveřejněné zprávy o českém knižním trhu vydané loni prosinci činil obrat trhu v roce 2019 asi 8,6 miliardy korun a meziročně tehdy narostl o 300 milionů. "Pokles není drastický, knihkupci by ho odhadli až na 30 procent, ale dohnaly to e-shopy," řekl ve čtvrtek Vopěnka na debatě Evropský knižní trh v době pandemické a postpandemické.
Už loni v prosinci komentoval tehdy vydanou výroční zprávu vzhledem k protipandemickým omezením trhu jako "legendu ze starých dobrých časů". Čtvrteční debata se dotkla také tématu pevných cen za knihy, které v některých evropských zemích platí. Znamená to, že všichni prodejci musejí držet stejnou cenu knihy stanovenou nakladatelem. Tato praxe platí třeba ve Francii, kterou na setkání na Světě knihy ve čtvrtek reprezentoval Nicolas Georges z tamního ministerstva kultury.
"Knižní trh zaznamenal pokles jako v ostatních státech západní Evropy, ale zase ne tolik, propad činil za rok 2020 pouhá tři procenta," uvedl a dodal, že za posledních deset či 15 let i mimo pandemii jistý pokles obratu knižního trhu Francie zaznamenala. "Na to číslo minus tři procenta měla vliv celá řada příčin, moc se neprodávaly cestovní průvodce, ale část knižního trhu prosperovala, dobře se prodávaly knihy pro mladé nebo komiks," řekl.
V debatě vystoupila také Anna Štičková z platformy Knihex, která sdružuje malé nakladatele. Podle ní pandemie a lockdown nejvíce poznamenal právě malá knihkupectví v regionech. Otevření přes léto podle ní nemělo moc velký vliv na tržby, protože léto pro knižní trh není atraktivní období. Tím je podzim, kdy se lidé zásobují už na Vánoce a pro knihkupce je toto období nejvýznamnější. Vláda umožnila otevřít maloobchod až dva týdny před svátky, podle Štičkové to přesto mnohé malé knihkupce zachránilo.
