Vyjednávací tým ČSSD a ANO k církevním restitucím požaduje snížení náhrad za nevydaný majetek zhruba o 13 miliard korun. Jedná také o úpravě inflační doložky a účelovém zavázání náhrad. Podle současné dohody má stát církvím během 30 let jako náhradu za nevydaný majetek vyplatit 59 miliard korun navýšených o inflaci.
| Sobotka chce monitorovací tým |
|
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce zřídit monitorovací výbor, který se bude zabývat průběhem a dopadem církevních restitucí. Ministerský předseda chce v pondělí o návrhu jednat s koaličními partnery. Výbor by mohl působit pod Úřadem vlády.
|
Generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Tomáš Holub řekl, že tento návrh nebude komentovat s ohledem na domluvu s týmem, že ani jedna strana nebude dopředu do médií zveřejňovat konkrétní informace. "Já slib dodržím," uvedl Holub, který prý zatím také čeká, až ČSSD a ANO poskytnou podklady.
Zástupce ČSSD a ANO pozval Holub na pátek na jednání do Domova svaté rodiny v Liboci v Praze 6. Chce jim tam vedle jednání ukázat na praktickém příkladu, jak katolická církev nakládá s majetkem. Domov je nestátní nezisková organizace, celoročně poskytuje pobyt, prostředí pro život a integraci mentálně postižených lidí.
Místopředsedkyně sociální demokracie Alena Gajdůšková očekává, že jednání by mohlo přinést konkrétní výsledek, pokud jde o účelovou vázanost náhrad. Naopak jednání o jejich snížení bude pravděpodobně složitější.
Strany svoje představy zveřejnily. "My máme na stole nějaká čísla, o kterých budeme jednat. Církve tvrdí, že oni to mají spočítané v pořádku, my tvrdíme, že ten výpočet náš je jiný," uvedla Gajdůšková. Dodala, že rozdíl je u základní výše náhrad okolo 13 miliard korun. Obě strany se podle ní musí dobrat "k nějaké pravdě", a pokud bude potřeba, měl by věc posoudit nezávislý arbitr.
Při stanovování částky, s níž jsou prý již církve seznámeny, podle ní tým stranických odborníků vycházel z veřejně dostupných autoritativních čísel.
Dalším požadavkem dvojice vládních stran je účelová vázanost prostředků a transparentní nakládání s nimi. "Jde o to, aby minimálně měly církve povinnost podávat informaci, tak jak se podávají výroční zprávy u všech veřejných institucí," uvedla členka vyjednávacího týmu. Ideální by podle ní byla forma transparentního účtu, ale vzhledem k tomu, že se požadavek týká většího množství organizací, nebylo by to podle ní úplně jednoduché.
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni posvětil Ústavní soud.
