Proti reformám
ČSSD napadne u Ústavního soudu povinnou práci nezaměstnaných

Sociální demokracie podá do konce týdne stížnost k Ústavnímu soudu. Ohradí se proti všem 14 reformním zákonům, jejichž projednání v listopadu bojkotovala několikadenními obstrukcemi. Patří mezi ně důchodová, zdravotní a sociální reforma i zvýšení DPH. Opozici se nelíbí, že projednávání jednotlivých zákonů bylo sloučeno a oni nedostali dostatečný prostor k vyjádření. Konkrétně napadnou i novou povinnost nezaměstnaných vykonávat po dvou měsících na podpoře veřejnou službu.

Stížnost podá skupina poslanců v čele s lídrem ČSSD Bohuslavem Sobotkou do konce tohoto týdne. "Už to jen finalizuji a dělám drobné úpravy," potvrdil on-line deníku TÝDEN.CZ stranický právník Radovan Suchánek.

Socialisté si budou stěžovat na 14 reformních zákonů, které sněmovna schválila v listopadu po několikadenních obstrukcích opozice. ČSSD se nelíbí způsob, jakým koalice své reformy prosadila. "Rozprava k jednotlivým zákonům byla sloučena do jedné, takže místo původních dvakrát 10 minut, které každý poslanec měl na vyjádření ke každému zákonu, dostal prostor jen 1,5 minuty," vysvětluje stížnost Suchánek.

Přejme si, ať je jen stagnace

Proč světová ekonomika prudce zpomaluje a jak se bude vyvíjet ta česká? Kde všude si připlatíme a co nás čeká 

v novém roce? Čtěte v TÝDNU.  

Aktuální vydání zakoupíte ve stánku nebo si můžete objednat předplatné.

Odborník na ústavní právo Jan Kysela si ale nemyslí, že tím byla automaticky porušena ústava. "To, že došlo k porušení jednacího řádu, neznamená, že došlo k porušení ústavy. A nevím, jestli je účelem parlamentního jednání, aby měli poslanci možnost vyjádřovat se ke všem bodům neomezeně dlouho."

Šikana a nucená práce

Další část stížnosti se už bude zabývat obsahem dvou konkrétních opatření, která sociální demokracie kritizuje - nucené přeregistrace zdravotnických zařízení a povinnosti pro nezaměstnané vykonávat veřejnou službu. "První opatření je zbytečným obtěžováním až šikanou ze strany veřejné moci a zásahem do nabytých práv, a tedy do právní jistoty. Povinnost vykonávat veřejnou službu zase porušuje právo na zaopatření v nezaměstnanosti, a je tedy proti listině i mezinárodním smlouvám," argumentuje právník. Opozice o novince mluví jako o nucené práci.

Ministr práce a sociálních věcí a autor reformy Jaromír Drábek, z jehož dílny opatření a celá sociální reforma vzešla, to však odmítá. "Jsem přesvědčen, že úprava veřejné služby je v souladu s ústavním pořádkem naší země," vyjádřil se pro on-line deník TÝDEN.CZ

Sociální demokraté jsou ale o svém úspěchu u Ústavního soudu přesvědčeni. "Ani způsobem projednání, ani obsahem dané zákony nevyhovují nadřazeným zákonům, tedy ústavě, Listině základních práv a svobod a jednacímu řádu Poslanecké sněmovny," domnívá se poslanec ČSSD Jeroným Tejc.

Úřednická svévole

Na nové povinnosti pro nezaměstnané kritizuje především fakt, že se nerozlišuje mezi lidmi, kteří celý život poctivě pracovali a odváděli daně a zdravotní a sociální pojištění, a těmi, kteří byli většinou na podpoře nebo u žádné práce déle než pár týdnů nevydrželi.

"Navíc to bude zcela na libovůli úředníků," nelíbí se Tejcovi. "Zákon totiž hovoří o možnosti, ne povinnosti poslat nezaměstnaného na veřejnou službu. A protože stát nedokáže zajistit dostatek takových míst pro všechny, budou posíláni jen někteří. Máme tedy obavu, aby nedocházelo k diskriminaci určitých skupin obyvatel."