Před jednáním Sněmovny
ČSSD navrhne snížení platu ústavních činitelů, opozice kritizuje novelu zákona o veřejných zakázkách
13.05.2020 13:40 Aktualizováno 13.05. 15:35
Vládní ČSSD navrhne v souvislosti s očekávaným hospodářským poklesem snížení platů ústavních činitelů. Návrh představí v nebližších dnech, změna by se měla týkat ministrů, poslanců a senátorů. Platová základna by měla dosahovat maximálně pětinásobku minimální mzdy, uvedla ve středu na tiskové konferenci před jednáním Poslanecké sněmovny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Nyní se platy ústavních činitelů odvíjejí od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že Maláčová dostala na jednání vlády za úkol připravit zákon, který by oddělil odměňování politiků a soudců. "Nebyla řeč o tom, kolik to bude, jak to bude," uvedl. Dodal, že sám je atypickým politikem, který posílá celý svůj plat samoživitelkám. "Já jsem řekl, ať to (Maláčová) oddělí, potom můžeme vést debatu, na co to navázat," řekl. Doplnil, že ve Sněmovně jeho otázky na možné snížení mezd velký ohlas neměly.
Nový výpočet by se měl podle ministryně odvíjet od minimální mzdy, protože ta odráží nejlépe hospodářskou kondici země. Od ledna činí minimální mzda 14 600 korun. Pracuje za ni asi 150 tisíc lidí.
Základní měsíční plat poslance a senátora letos činí 90 800 korun hrubého. Například předsedové obou parlamentních komor si přijdou měsíčně na 243 800 korun a šéfové parlamentních výborů, komisí a delegací na 127 800 korun. Platy vzrostly od ledna vrcholným politikům zhruba o desetinu. Spolu s platy stouply politikům i měsíční náhrady.
Minulý týden vláda ČSSD a hnutí ANO odmítla podpořit návrh hnutí Trikolóra na půlroční odebrání platu poslancům a senátorům v souvislosti s koronavirovou epidemií. Plat zákonodárce podle stanoviska kabinetu přispívá k řádnému výkonu jeho mandátu.
Opozice hovoří o zlodějnách a Palermu
Lidovci navrhnou, aby se novela zákona o zadávání veřejných zakázek projednávala ve Sněmovně běžným způsobem, a ne v legislativní nouzi. Novela, jak byla předložena, by umožnila netransparentní nákupy, řekl předseda strany Marian Jurečka. Kriticky se postavil i k návrhu na odklad termínů pro předložení státního rozpočtu na příští rok nebo k možnému snížení ošetřovného z 80 zpět na 60 procent.
Podle Jurečky novela zákona říká, že bude možné nakupovat netransparentně, od firem bez jasné vlastnické struktury a bez zohlednění nejlevnější cenové nabídky. "Mně to prostě přijde, že všechny hříchy, které jsme měli možnost vidět za poslední měsíc a půl při nákupech ministerstva zdravotnictví, se tímto vlastně posvěcují," řekl. KDU-ČSL podle něj navrhne projednání návrhu ve standardním režimu, aby se jí mohly důkladně zabývat výbory.
Lidovci odmítají i návrh na opětovné snížení ošetřovného. Podle nich má mnoho rodičů legitimní důvod, proč nechtějí ani po 25. květnu poslat své děti do školy, například když v domácnosti žije osoba se sníženou imunitou. "Přijde mi fér, abychom těmto lidem nesnižovali ošetřovné," řekl Jurečka.
Odmítavě se postavil také k návrhu na prodloužení lhůt pro předložení návrhu státního rozpočtu do vlády a do Sněmovny. Měsíční posun podle něj k výraznému zpřesnění makroekonomického vývoje nepřispěje a navíc hrozí, že se návrh nepodaří ve Sněmovně projednat včas a v zemi bude platit rozpočtové provizorium. Za vhodnější Jurečka považuje, aby Sněmovna rozpočet schválila obvyklým způsobem a v příštím roce v případě odlišného hospodářského vývoje přistoupila k jeho aktualizaci.
Předseda ODS Petr Fiala mluvil v souvislosti s návrhem o mafiánských praktikách, podle místopředsedy ODS Martina Kupky tak hnutí ANO rezignuje na boj s korupcí, který si dalo do vínku.
Fiala uvedl, že pokud návrh vejde v platnost, bude to "vytváření prostředí pro to Palermo, o kterém (premiér a předseda hnutí ANO) Andrej Babiš tak rád mluví, ale bude to Palermo Andreje Babiše". Stejně jako Kalousek dal návrh do souvislosti s nákupy ministerstva zdravotnictví. Vláda podle Kalouska i politiků ODS navrhuje, aby stát vzhledem k výjimečné situaci rezignoval zkoumání vlastnických struktur těch, kteří se o veřejné zakázky ucházejí.
Vláda žádá bianko šek, tvrdí TOP 09
Vláda chce novelou zákona o zadávání veřejných zakázek podle šéfa sněmovního klubu opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska dodatečně legalizovat zlodějiny, které se děly v souvislosti s nákupy v době koronavirové epidemie na ministerstvu zdravotnictví. Vláda podle Kalouska navrhuje, aby stát vzhledem k výjimečné situaci rezignoval zkoumání vlastnických struktur těch, kteří se o veřejné zakázky ucházejí.
"Žádá bianko šek, aby mohla zadat zakázku někomu, kdo je v insolvenci, trestně stíhaný, někomu naprosto nedůvěryhodnému," uvedl. Vysvětluje si to tím, že kabinet "chce dodatečně legalizovat zlodějiny, které se staly na ministerstvu zdravotnictví", kde podle něj k takovým zakázkám docházelo. Odkázal tak na nákupy ochranných pomůcek na ministerstvu, které prověří Nejvyšší kontrolní úřad. Návrh by se podle Kalouska dal nazvat: Zhrasněte, chceme krást rychleji.
Zadávání veřejných zakázek by mohlo být podle návrhu za naléhavých okolností jednodušší. Při využití jednacího řízení bez uveřejnění by zadavatelům odpadla vzhledem k nutnosti uzavřít smlouvu co nejrychleji část administrativy. Předlohu kritizují protikorupční organizace Transparency International i Rekonstrukce státu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.