Sociální demokraté si přejí, aby se příští rok v Česku uskutečnily předčasné sněmovní volby. Mohly by se konat zároveň s volbami do Evropského parlamentu. Novinářům to dnes v Brně řekl místopředseda strany Bohuslav Sobotka.
Podle Sobotky nemá sociální demokracie pro prosazování předčasných voleb žádné oficiální usnesení. Současná vláda je však podle něj ve velmi vážné krizi a hrozí prý její rozpad.
"Pokud se rozpadne tato vládní koalice, a ona teď prožívá skutečně velmi vážnou krizi, tak my nejsme připraveni účastnit se jakýchkoli jednání o sestavení vlády, respektive nejsme připraveni vstoupit do koalice s žádnou ze současných vládních stran," řekl Sobotka. ČSSD by tedy podle něj usilovala o konání mimořádných voleb.
Řádný mandát vyprší poslancům a vládě v polovině roku 2010. Pokud by se volby skutečně konaly podle představ sociálních demokratů už příští rok, pak by se předvolební kampaň odehrála během českého předsednictví v Evropské unii. Praha bude sedmadvacítce šéfovat během prvního pololetí příštího roku. Socialisté přitom nedávno nabízeli vládě dohodu o politickém příměří v tomto období, které bude klást velké nároky na politickou reprezentaci i státní aparát.
Místopředseda nejsilnější opoziční strany nevyloučil, že ČSSD ještě letos ve sněmovně vyvolá další hlasování o nedůvěře vlády. Stalo by se tak prý v případě, že vláda ve sněmovně neprosadí žádný ze tří důležitých návrhů. "To znamená radar, církevní restituce, další fáze zdravotnické reformy," uvedl Sobotka. Předchozí tři pokusy opozice svrhnout kabinet Mirka Topolánka přitom v minulosti nevyšly.
K TÉMATU: Paroubek opět prohrál, Topolánek vládne dál
I když politici o předčasných volbách čas od času mluví, zkrácení čtyřletého volebního období je za současných ústavních procedur zdlouhavé a složité - a při vůli výrazné většiny zákonodárců také nereálné. Rozpustit sněmovnu může podle ústavy prezident při splnění jedné ze čtyř podmínek. Jednou z nich je situace, když by při třetím pokusu o sestavení vlády sněmovna nedala důvěru kabinetu v čele s premiérem, kterého v takovém případě už navrhuje místo prezidenta předseda dolní komory. Prezident může sněmovnu rozpustit i v případě, že poslanci do tří měsíců nerozhodnou o zákonu, s nímž kabinet spojil otázku důvěry. Ústava zkrácení mandátu umožňuje také při dlouhodobé nečinnosti sněmovny.
Při vládní krizi v roce 1998 politici raději schválili zvláštní ústavní zákon o zkrácení volebního období, což však například někteří senátoři označili za krok na hraně ústavnosti. Dá se proto předpokládat, že by Senát podruhé už podobnou novelu neschválil.
Ilustrační foto: Robert Zlatohlávek
