Ústřední výkonný výbor v sobotu vyloučil poslance Miloše Melčáka z ČSSD a podle očekávání také odmítl umístění americké radarové základny v Česku. Strana potvrdila, že by s radarem souhlasila, pokud by byl součástí obrany NATO.
Miloš Melčák doplatil na to, že svým hlasem podpořil koaliční kabinet ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, když požádal sněmovnu o důvěru. Melčák se ještě může odvolat ke stranickému sjezdu, který se sejde v březnu v Brně, odvolání však nemá odkladný účinek.
Melčák to měl spočítané
Pro ukončení Melčákova členství v ČSSD hlasovalo podle účastníků dnešního jednání 132 členů výboru, asi deset jich bylo proti. Hlasování bylo tajné. Poslanec předem dostal možnost na jednání vystoupit. Několikastránkový projev si ještě před zahájením zasedání upravoval. Po rozhodnutí výboru zasedání opustil a vyhnul se novinářům.
"Nechtěl se k tomu dnes vyjadřovat. Odjel k rodině s tím, že si dáme přes víkend pauzu," uvedl Melčákův asistent Jaroslav Blanař. Melčák bude podle něj komentovat rozhodnutí výboru pravděpodobně v pondělí.
Paroubek: "Melčák je někde jinde"
Šéf ČSSD Jiří Paroubek novinářům řekl, že ho skóre hlasování překvapilo. Očekával, že se proti Melčákově vyloučení vysloví 25 až 30 lidí. Předseda sociálních demokratů soudí, že si poslanec zřejmě pohněval členy výboru svým projevem, ve kterém hovořil o bolševizaci strany. "Miloš Melčák je někde jinde, to vidí dneska každý," dodal Paroubek. Melčák podle něj neprohrál jen politicky, ale i lidsky.
"Podle stanov ČSSD je to v kompetenci ústředního výkonného výboru a já toto rozhodnutí respektuji jako řadový člen sociální demokracie," uvedl k Melčákovu vyloučení bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman. Melčák se mu prý po zasedání výboru neohlásil. "Nevolal, ale pokud by mě sám chtěl navštívit, tak já nejsem ten, kdo by jeho návštěvu odmítl," dodal.
Někdejší ministr zahraničí Jan Kavan, který dělal po loňských volbách Melčákovi asistenta, novinářům sdělil, že s jeho postupem nesouhlasí. "Já jsem vždycky trval na tom, že není možné, aby sociální demokrat umožnil vznik takto pravicové vlády," uvedl. Poznamenal, že zahraniční politika, kterou prosazuje tato vláda, je v diametrálním rozporu se zájmem ČSSD. Odmítl však říci, zda hlasoval pro Melčákovo vyloučení.
Vyloučeni za "neposlušnost"
Melčák a další poslanec zvolený za ČSSD Michal Pohanka se v rozporu se stanoviskem ČSSD v lednu nezúčastnili parlamentního hlasování o důvěře vládě. Tím umožnili poslancům vládních stran, aby získali nad zástupci ČSSD a KSČM početní převahu a prosadili důvěru kabinetu. Vedení ČSSD poté vyzvalo oba poslance, aby se vzdali mandátů, ale Melčák i Pohanka to odmítli. Melčáka ČSSD vyzvala, aby opustil stranu. Pohanka z ČSSD vystoupil již dříve.
V lednu zbavila konference sociální demokracie Zlínského kraje Melčáka členství ve stranickém předsednictvu. Jeho domovská organizace ČSSD ve Zlíně ho však tehdy ze strany nevyloučila.
I proti základně unisono
Proti radarové základně hlasovala podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka drtivá většina členů výboru. "Jen dva se zdrželi hlasování," uvedl. Potvrdil také, že ČSSD bude prosazovat o základně referendum.
Sociální demokracie si bude podle Zaorálka opatřovat veškeré dostupné informace. Její člen zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček odjíždí v této věci na delší pobyt do USA.
Bývalí ministři zahraničí Jan Kavan a obrany Vladimír Vetchý připouštěli změnu názoru na základnu v případě, že by se stala součástí obranného systému aliance. K tomu se nakonec přiklonil i celý výkonný výbor strany. NATO však podle Kavana o ničem takovém neuvažuje, naopak zdůrazňuje, že je to věc dvoustranné dohody s Českou republikou.
Kavan rovněž přiznal, že se za vlády premiéra Vladimíra Špidly vedly o základně s Američany technické rozhovory. Připustil také, že mohly u zástupců USA vzbudit očekávání, že ČSSD bude s jejím umístěním v Česku souhlasit. Kavan rozhodně odmítl, že by se takové rozhovory vedly už za vlády premiéra Miloše Zemana. "Jako ministr zahraničí bych o tom musel něco vědět," zdůraznil.
ČSSD uspořádala o základně vnitrostranickou diskusi. Členové strany se vyjadřovali, zda jsou pro vybudování základny i zda si přejí, aby o ní občané rozhodli v referendu. Proti základně se vyjádřilo 65 procent straníků a referendum si přeje 85 procent sociálních demokratů.
Na základě mínění straníků už základnu odmítlo politické grémium ČSSD. Předsednictvo, které zasedalo tento pátek, doporučilo výboru, aby k základně zaujal odmítavé stanovisko.
Proti základně s komunisty
Vybudování radarové základny v Česku odmítají také komunisti. Vládní zelení podmiňují svůj souhlas tím, že bude součástí obranného systému NATO. S jejím umístěním v Česku naopak souhlasí vládní ODS a KDU-ČSL.
Předseda vlády a ODS Mirek Topolánek uvedl, že rozhovory s Američany o základně zahájila už sociálnědemokratická vláda. Přiznávají to i sociální demokraté. Po setkání s Paroubkem v Lidovém domě to potvrdili americký velvyslanec v Praze Richard Graber. Dodal však, že USA žádný příslib, že budou moci v Česku základnu vybudovat, nedostaly.
Foto: ČTK
