Výročí konce války
Čtyři bojovníci proti nacismu převzali Ceny Paměti národa

Čtyři bojovníci proti nacismu převzali ve Státní opeře v Praze Ceny Paměti národa. Oceněni byli odbojáři, voják od Tobruku nebo žena, která uprchla z pochodu smrti. U příležitosti letošního 70. výročí konce druhé světové války byl aktuální ročník věnován právě osobnostem z Česka a Slovenska, které se postavily nacismu.

Oceněna byla například Anna Hyndráková, která přežila jako jediná z celé své rodiny koncentrační tábory. Na konci války se jí navíc podařilo uprchnout z pochodu smrti. Další oceněná, Lýdia Kovářová, spolu s rodiči ukrývala ve stodole ve slovenských horách celou skupinu odbojářů. Jednomu z nich i své rodině zachránila život, když ho schovala za skříň poté, co do jejich statku nečekaně vtrhla německá kontrola.

Také oceněný Branislav Tvarožek pomáhal odboji. Dodával jídlo pro partyzány a sám se zapojil do Slovenského národního povstání. Také se mu podařilo dostat z německého zajetí. Po válce ho ale komunistický soud poslal na pět let do uranových dolů za pomoc agentu chodci.

Poslední z oceněných, Viktor Wellemín pocházející z židovské rodiny, utekl měsíc po okupaci před nacisty do Palestiny, kde vstoupil do československých jednotek. Účastnil se pak třeba obrany severoafrického Tobruku. Později u francouzského Dunkerque byl vážně zraněn střepinou během jednoho z největších útoků Čechoslováků na německé pozice, ale přesto byl schopen ještě pomoci umírajícím přátelům.

Vyznamenaní při přebírání cen těžko hledali slova. Na nich i na divácích bylo vidět dojetí, někteří lidé v hledišti plakali. Tvarožek vyzval ke smíření, když řekl, že bychom neměli zapomínat na slova z otčenáše o odpouštění viníkům.

"Letos si připomínáme 70. výročí konce druhé světové války a máme jednu z posledních příležitostí vyjádřit uznání nejstarší generaci pamětníků, která holocaust, odboj či válečnou frontu zažila na vlastní kůži. Tyto příběhy mají podle mě hlubší smysl a aktuální poselství. Jsou o obětavé pomoci druhým a přitom o veliké síle vzdorovat a bránit svobodu," prohlásil ředitel pořádajícího sdružení Post Bellum Mikuláš Kroupa.

V průběhu slavnostního večera představily laureáty čtyři filmové medailonky, střihové koláže, režiséra Radima Špačka. Cena Paměti národa má letos podobu skleněného výseku dveří v místě kliky. "Dveře jsou obyčejně banální věc naší každodennosti, ale zároveň pro mě symbolizují tajemství. Laureáti museli v určitou chvíli vzít za tu pomyslnou kliku, otevřít dveře a udělat krok, ačkoli nemohli vědět, jak to dopadne. A symbolicky řečeno vlastně také měli kliku, vykonali něco podstatného a přežili," uvedl autor ceny, výtvarník a hudebník z Tata Bojs Milan Cais.

Ceny Paměti národa uděluje každoročně Post Bellum pamětníkům zlomových momentů minulého století, "kteří ve svém životě prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova". Kandidáty na ocenění vybírají historici a badatelé z příběhů pamětníků uložených ve veřejně přístupné internetové sbírce Paměť národa, kterou založilo právě Post Bellum v roce 2001. Aktuálně sbírka obsahuje téměř 5500 svědectví pamětníků z řady evropských zemí.