Čtyři prezidenti: Za rok nashle v Sopotech

Prezidenti visegrádské čtyřky se ani po společném dvoudenním summitu v Piešťanech neshodli, kdo nese odpovědnost za vznik nedávného ozbrojeného konfliktu mezi Gruzií a Ruskem. Podle české, slovenské, maďarské a polské hlavy státu by se však problémy mezi státy neměly řešit silou, nýbrž jednáním.

"Liší se zde dva postoje," poznamenal český prezident Václav Klaus. Rusko za konflikt v minulosti vinil nejvyšší polský představitel Lech Kacziński. Podle dřívějších vyjádření Klause za rozpoutání války mohla naopak hlavně Gruzie, kterou jednoznačně nepodporovali ani slovenští politici.

FOTOGALERII k setkání prezidentů najdete ZDE

Prezidenti se shodli, že na vývoj na Kavkaze mělo vliv dění v Kosovu. Tato jihosrbská provincie, obývaná převážně Albánci, totiž letos s podporou Spojených států jednostranně vyhlásila nezávislost. Spor v Gruzii přitom vznikl kvůli snahám o odtrhnutí Jižní Osetie, kterou podporuje Rusko. Kacziński obvinil Moskvu, že konflikt v Gruzii měl za cíl zpomalit evropské snahy o menší energetickou závislost na Rusku.

Problémy se schengenem

Účastníci visegrádského summitu podobně jako v minulosti i tentokrát kritizovali, že unijní nováčci stále čelí různým omezením ze strany starších členských zemí. Podle nich se například lidé po loňském rozšíření schengenského systému a zrušení hraničních kontrol stále střetávají při cestě na západ s nedůvěrou. "Konstatovali jsme nespokojenost s politikou našich západních sousedů, kteří určitou měrou jen přesunuli kontroly do vnitrozemí," prohlásil slovenský prezident Ivan Gašparovič.

Po rozhovorech během prvního dne summitu všichni čtyři státníci podpořili vstup Chorvatska do Evropské unie. Slovenský prezident Ivan Gašparovič společně s Klausem v souvislosti s přijímáním dalších členů unie však také řekli, že EU by měla být opatrnější ve výrocích o budoucím rozšiřování například o Turecko či Ukrajinu.

Státníci rovněž prohlásili, že je možné další rozšiřování unie i bez lisabonské smlouvy, kterou v červnu v referendu odmítli Irové. S tím ale nesouhlasí velké země jako Francie a Německo.

Maďarsko - slovenské vztahy skřípou

Maďarský prezident László Sólyom se při summitu nevyhnul problematice maďarsko-slovenských vztahů, které se ochladily po nástupu současné vládní koalice na Slovensku v roce 2006. Budapešti se například nelíbila účast Slovenské národní strany ve vládě, Slovensko zase svého jižního souseda kritizovalo za údajnou neochotu zabezpečit dostatečná práva slovenské národnostní menšiny v Maďarsku.

Sólyom dnes vytkl předsedovi SNS Jánu Slotovi, že se urážlivě vyjadřuje o maďarské menšině na Slovensku i o jižních sousedech Slovenska.

Prezidenti visegrádské čtyřky, která nese název podle maďarského města Visegrád, by se opět měli sejít příští rok v polském lázeňském městě Sopoty.

Foto: ČTK