Tibetský duchovní vůdce dalajlama není vůbec zklamán tím, že ho žádný z nástupců někdejšího prezidenta Václava Havla nepřijal. Nikomu prý nechce způsobovat nepříjemnosti. Dalajlama, který byl osobním Havlovým přítelem, to řekl na úterní tiskové konferenci v rámci Fora 2000.
"Když budu mít nějakou politickou agendu nebo nějakou agendu související s vládou, tak je setkání s takovými lídry důležité, ale jinak to důležité není," uvedl dalajlama, kterého navzdory kritice čínské strany přijímal Havel opakovaně. Naposledy se s ním bývalý prezident sešel před necelými dvěma lety jen krátce před svou smrtí.
Na rozdíl od Havla žádný z dalších českých prezidentů, ani Václav Klaus, ani Miloš Zeman, tibetského duchovního vůdce nepřijal.
"Dalajlama je bezpochyby náboženský vůdce. Kdybych byl náboženským vůdcem, bylo by mi potěšením se s dalajlamou setkat. Ale pokud vím, nikdo, ani z mých spolupracovníků, ani z mých oponentů, mě za náboženského vůdce neoznačil. Další možnost by byla, kdyby dalajlama byl velkým investorem," nechal se v kampani před prezidentskými volbami slyšet Zeman. Zároveň však prohlásil, že dalajlama má "svaté právo" do Česka přijet. V každém případě se dalajlamovi jako obvykle dostalo oficiální policejní ochrany.
Dalajlama býval i politickým představitelem - když v roce 1959 odešel do exilu, založil Ústřední tibetskou správu, víceméně exilovou vládu. Do jejího čela byl zvolen Lozang Sengge (Lobsang Sangay). "Vlastně jsem revolucionář," žertoval na Foru 2000 dalajlama. "Zavedl jsem v Tibetu demokracii. Ale žádná země nepatří politickým stranám nebo třeba dalajlamovi, patří lidem."
Tibetský duchovní vůdce na úterní tiskové konferenci uvedl, že nechce podobnou schůzkou nikomu způsobovat nepříjemnosti. Zároveň vyslovil názor, že to jsou stejně spíše jednotlivci než vlády a politici, kdo má možnost nastartovat skutečnou společenskou změnu.
Spor o dalajlamismus
V minulosti se z některých stran ozývala kritika, že úzké vztahy s dalajlamou mohou poškodit ekonomické vztahy s Čínou. Loni v září se kvůli tomu strhla na politické scéně prudká výměna názorů, když tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) varoval před "módními politickými projevy", jako podporou tibetskému duchovnímu vůdci či ruským aktivistkám Pussy Riot, které podle něj mohou ohrozit tuzemský export.
Na Nečase tehdy tvrdě reagoval zejména tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), jehož prý premiérova slova zděsila. Vadilo mu, že ministerský předseda mohl "takto sklonit hlavu před zeměmi, o kterých všichni víme, že potlačují lidská práva," poznamenal s tím, že Nečas ve vyjádření o Tibetu převzal čínskou propagandu.
Zeman ovšem přijal druhou velkou "hvězdu" letošního Fora 2000, ikonu barmského disentu a opozice Do Aun Schan Su Ťij. Ta byla v roce 2010, po zahájení barmské demokratizace, propuštěna z domácího vězení a ze země mohla poprvé po 24 letech vycestovat loni v květnu.
