Dalík: O úplatek jsem si neřekl

Lobbista Marek Dalík před soudem uvedl, že v roce 2007 neinicioval schůzky, kde si podle obžaloby řekl o téměř půlmiliardový úplatek při vyjednávání o nákupu obrněných transportérů Pandur s rakouskou zbrojařskou firmou Steyr. Dalík popřel, že by úplatek žádal. Pražský městský soud začal projednávat jeho údajnou korupční kauzu. Někdejšímu poradci expremiéra Mirka Topolánka za pokus o podvod hrozí až deset let vězení.

Policisté Dalíka vyšetřovali na základě svědectví bývalého zaměstnance firmy Steyr, který v březnu 2011 uvedl, že lobbista požadoval osmnáct milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu pandurů. Podle spisu si o úplatek řekl na neformální schůzce v listopadu 2007, kde předstíral blízký vztah k představitelům české vlády a to, že může ovlivnit jejich rozhodování. "Toto postavení pouze předstíral a nemohl ovlivnit budoucí rozhodování vlády," uvedl při čtení obžaloby státní zástupce Jan Kořán. Dalík peníze z údajného úplatku nezískal.

Někdejší premiérův poradce ve výpovědi nejprve dlouze popisoval svoji pracovní kariéru, při které také pracoval pro ODS. Se členy strany se údajně radil o volebních strategiích nebo jejich vystupování v médiích. S mnoha ministry si prý tykal. "Není pravda, že bych kontakty předstíral. Ty kontakty jsem prostě měl," nesouhlasil Dalík s částí obžaloby. Když se stal Topolánek premiérem, tak byl Dalík podle svých slov jediný, komu předseda vlády věřil. S premiérem prý trávil i volný čas, nedoprovázel ho však na oficiálních cestách.

Pak Dalík začal popisovat, jak se zúčastnil dvou schůzek, které se týkaly vyjednávání o nákupu obrněných vozidel pro armádu. "Nebyly ničím významné, byly neformální a já jsem je neinicioval," uvedl Dalík. Později dodal, že si o žádný úplatek neřekl.

První schůzka se uskutečnila v Brně, kde Dalík údajně představitelům dodavatele řekl, že si o nich Topolánek myslí, že původní kontrakt získali pomocí úplatku. Lobbista to označil za velkou chybu, kvůli níž je před soudem. Druhá schůzka se uskutečnila v Praze a tam prý Dalík téměř nic neříkal.
"Připadal jsem si tam zbytečný," prohlásil před soudem. Na schůzkách byli také slovenský lobbista Miroslav Výboh a někdejší náměstek ministryně obrany a později ministr Martin Barták.

Jako první svědkyně u soudu vystoupila někdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová (tehdy KDU-ČSL), která uvedla, že resort při jednáních o pandurech na žádost premiéra zastupoval Barták místo náměstka Jaroslava Kopřivy. O neoficiálních schůzkách, kde byl i Dalík, prý nevěděla a dozvěděla se o nich až z médií po delší době, kdy funkci opustila. "Vzala jsem to na vědomí s velkým znechucením a zklamáním," uvedla Parkanová.

Přítomnost Dalíka při jednáních pak označila za skandální. U soudu vypovídal i Kopřiva, který potvrdil, že o nejvýznamnějších vojenských kontraktech vyjednával Barták, a pak popisoval, jak obvykle jednání vypadala.

Soud bude pokračovat v červenci, srpnu a pravděpodobně také v září. Na programu budou například výpovědi Topolánka, Bartáka nebo Výboha. Několik svědků ze zahraničí soud plánuje vyslechnout prostřednictvím videokonference.

S plánem pořídit armádě nové transportéry přišla vláda Vladimíra Špidly v roce 2003. Odsouhlasila tehdy pořízení 240 nových transportérů. V lednu 2006 pak vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) rozhodla, že transportéry koupí od firmy Steyr za 23,6 miliardy korun.

O rok později ovšem pandury nevyhověly testům a vláda Mirka Topolánka rozhodla, že smlouvu se Steyrem vypoví. Den po rozhodnutí vlády ale premiér řekl, že armáda transportéry potřebuje, ale ne takové množství. Parkanová v této souvislosti uvedla, že se vláda obávala, aby Česko kvůli vypovězení smlouvy nečelilo arbitráži. Původní počet transportérů podle ní byl megalomanský, ale s nákupem menšího počtu obrněnců souhlasila.

V roce 2008 pandury testováním prošly a Topolánkův kabinet na jaře 2009 rozhodl o nákupu 107 strojů za 14,4 miliardy korun. Tisk později uvedl, že Česká republika nakoupila pandury čtyřikrát dráž než Portugalci, aniž se výrazně lišily výbavou.

Kauza nákupu pandurů je další z případů údajně problematických armádních zakázek, který česká policie a justice řeší. V květnu městský soud nepravomocně zprostil viny Martina Bartáka a zbrojaře Michala Smrže v kauze údajné korupce při nákupu armádních vozů Tatra. Před soudem naopak neskončil případ údajné korupce při pořízení stíhaček JAS-39 Gripen pro českou armádu, protože žalobci případ definitivně odložili.