Vládní zmocněnec
Další rána pro regiony bez práce. Utíkají z nich lidé i podnikatelé

Z regionů postižených nezaměstnaností prchají lidé a ubývají tam podnikatelé. Naopak přibývá lidí, kteří se podnikáním snaží zvýšit svou životní úroveň. Vyplývá to ze zprávy vládního zmocněnce pro řešení situace v Moravskoslezském a Ústeckém kraji Jiřího Ciencialy.

Jak Moravskoslezský, tak Ústecký kraj patří k těm nejpostiženějším nezaměstnaností. To se projevuje i na tom, že z nich lidé odcházejí za prací jinam. "Počet obyvatel Moravskoslezského kraje za první pololetí roku 2014 poklesl o 2235 osob," konstatuje ve svém materiálu Cienciala. Úbytek stěhováním je výrazný především u okresů Karviná, Ostrava-město a Bruntál. Od roku 1995 jejich počet klesl už o 75 tisíc lidí.

Z Ústecka pak odešlo zdánlivě "pouhých" 626 osob. I v tomto případě je však úbytek daleko větší. V obou krajích se totiž narodilo více lidí, než jich zemřelo.

Ubývá podnikatelů

Klesají zde i počty lidí, kteří nejsou závislí na nabídce trhu práce. Například v Moravskoslezském kraji letos meziročně ubylo 1362 podnikatelů na 89 389. Z toho se počet těch, kteří se podnikáním živí, snížil o 2211 na 53 331. Naopak množství podnikatelů na "vedlejšák" vzrostl o 849 na 36 058. "Klesá počet lidí, kteří se podnikáním živí, a roste počet těch, kteří si podnikáním jen přivydělávají," konstatoval v materiálu Cienciala. Počet zaměstnavatelů i osob samostatně výdělečně činných se snížil i v Ústeckém kraji. Celková zaměstnanost tak klesla o více než šest tisíc pracovních míst," píše se v materiálu.

Přesto zpráva přináší i pozitivní zprávy. Zaměstnanost v obou regionech se letos zvýšila, což je zásluha především středních firem s 50 až 250 zaměstnanci.

Do budoucna doporučuje Cienciala, aby se při boji s nezaměstnaností v obou krajích využily například evropské fondy. Měly by však být cíleny lépe než doposud. Také by se podle něj měly více budovat průmyslové zóny, v nichž by našly zázemí nové firmy. Například v Moravskoslezském kraji podle Ciencialy  chybí místo, kde by mohl začít působit větší investor. Jeho vybudování by ovšem stálo asi miliardu korun.

Špatné vzdělání

Problémem je podle něj i špatná skladba absolventů škol. Chybějí technicky vzdělaní středoškoláci pro průmyslové obory, zvláště pro zpracovatelský průmysl. "I kdyby všichni absolventi středních technických škol neodcházející na vysoké školy ihned po absolvování nastoupili do průmyslových podniků v obou krajích a pracovali v oboru, bude v tomto ideálním případě do roku 2020 chybět minimálně cca sedm tisíc nových pracovníků; reálně se - s přihlédnutím k migraci a neochotě pracovat v oboru - může jednat o sedm až třináct tisíc nových středoškolsky vzdělaných pracovníků," konstatuje Cienciala. Tento rozdíl je možno doplnit pouze osobami, které jsou nebo budou nezaměstnanými.

To je ovšem hudba budoucnosti. V současnosti je na úřadech práce v daných regionech k dispozici pouze jedno pracovní místo v oboru na 30 až 35 technicky vzdělaných lidí. Jednak se pracovní místa se nacházejí příliš daleko od bydliště nezaměstnaných a náklady na dopravu jsou pro ně příliš vysoké v poměru k platu. Pak prý mají nezaměstnaní jinou specializaci, než je požadována na trhu, nebo mají nedostatečnou kvalifikaci vyplývající například z dlouhé doby nezaměstnanosti nebo z předchozí praxe v zastaralých oborech či technologiích.