Svědek v kauze CASA
Daňhela pustili. Dívka si zneužití vymyslela, prý na ni tlačila policie

Policie vyvíjela údajně nátlak na nezletilou dívku, která obvinila z pohlavního zneužívání svědka v kauze nákupu letounů CASA Karla Daňhela. Tvrdí to jeho advolkátka Lucie Hrdá. Policie to však považuje za vyloučené. Dívka si podle advokátky vše vymyslela. Daňhel už byl propuštěn z cely předběžného zadržení, trestní řízení ale stále pokračuje, řekl policejní mluvčí Tomáš Hulan.

"Vzhledem k tomu, že u podání vysvětlení osob mladších 15 let je zákonná povinnost přítomnosti nezúčastněných osob, tedy rodičů nebo pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, je jakékoliv ovlivňování či činění nátlaku vyloučené," řekl Hulan. Upozornil také, že každý procesní úkon, který policisté provádějí, konzultují se státním zástupcem. Navíc podle něho po celou dobu úzce spolupracovali s vojenskou policií.

"Byl na ni (svědkyni) činěn nátlak ze strany policie. Podám podnět k prošetření Generální inspekci bezpečnostních sborů," sdělila advokátka. Dívce podle Hrdé nehrozí za lhaní trest, protože jí při výslechu ještě nebylo patnáct let. Do narozenin prý chybělo několik dní. Dozorující žalobkyně Eva Vycpávková informaci advokátky nepotvrdila, spis k případu jí zřejmě dorazí ve čtvrtek, sdělila serveru iHNed.cz.

Hrdá také uvedla, že Daňhela kriminalisté nevyšetřovali v podobném případu poprvé. Policie ho údajně už dříve prověřovala na podnět jeho manželky a případ může podle Daňhelova mínění souviset s jeho rozvodovým řízením. Také předchozí podezření podle advokátky policie odložila jako smyšlené.

Podle mluvčího policie Daňhel opustil celu předběžného zadržení dnes vpodvečer. "Důvody zadržení pominuly, nicméně vyšetřování nadále pokračuje," sdělil mluvčí policie Tomáš Hulan.

Pražská policie Daňhela zadržela a krátce poté obvinila v úterý z trestného činu pohlavního zneužívání. Podle Hrubé dává případ do souvislosti kromě rozvodu také s kauzou letounů CASA, jako expert na vojenskou techniku na generálním štábu zpracovával posudky k jejich nákupu. V deníku Mladá fronta Dnes nedávno uvedl, jak na nákup tlačili politici a úředníci ministerstva obrany. Údajně brzy poté, co o tom začal vypovídat na policii, přišel o bezpečnostní prověrku. Proti rozhodnutí se odvolal. Obavy ze snížení důvěryhodnosti měl Daňhel údajně už dříve, řekl dnes Radiožurnálu předseda Věcí veřejných Radek John. Daňhel se prý Johnovi ozval před svým zadržením a svěřil se, že se cítí ohrožen právě poté, co vypovídal v kauze CASA, a že "na něj rozhodně něco ušijou".

Podle Daňhela projekt nákupu letadel pro armádu od začátku provázela nestandardní rozhodnutí. Hlavní tlak prý nastal až v roce 2007 po nástupu generála Vlastimila Picka, který byl "opakovaně atakován prvním náměstkem z obrany Martinem Bartákem". Barták se proti těmto tvrzením ohradil s tím, že žádný tlak směřující k pořízení letounů CASA nevyvíjel a Daňhel není věrohodným svědkem.

Daňhela zpochybnil také šéf Vojenského zpravodajství Ondřej Páleník, když členům poslanecké komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství minulý týden údajně pustil nahrávky dokládající, že Daňhela pravidelně měsíčně vyplácela zbrojařská firma Omnipol, která kontroverzní nákup strojů CASA zprostředkovala. Generální ředitel firmy Michal Hon označil tyto informace za nesmysl. Omnipol údajně nevyplatil Daňhelovi "nikdy ani korunu". Podle poslanců z kontrolní komise bylo odebrání prověrky Daňhelovi v pořádku a peníze od Omnipolu prý nebyly podle vojenské tajné služby jedinými úplatky, které vzal.

Policie se zabývá případem armádních letounů CASA kvůli jejich údajnému předražení. O tom, že armáda letadla nechtěla a nepotřebovala a generálové na jejich nákup kývli až po nátlaku od ministerských náměstků, se spekuluje už roky. Poslanci kvůli vyšetřování vydali minulý týden k trestnímu stíhání bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou. Protikorupční policie obvinila Parkanovou z porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele. Podle posudku, který pro policii zpracovala firma American Appraisal, při nákupu letadel vznikla škoda až 658 milionů korun.