Dárky 1908: Pilulky na poprsí, pijácké písně a Karel May

Singerův šicí stroj, pilulky „pilules orientales" na graciosní plnost poprsí, bleděmodrý zámořský dopisní papír, kravaty a límce od Picka, budík s věžovým zvoncem, látky od Mejdra, nové bestsellery od Karla Maye, kuchařská kniha se 400 obrázky, vánoční zásoba Maggi koření, chifony, damašky a kanafasy od Nováka, velociped či cyklus dívčích románů o „Svéhlavičce". Přesně to byly hity mezi vánočními dárečky v roce 1908, alespoň podle dobové novinové inzerce.

Reklamní kampaň na nejlepší vánoční dárky se před sto lety rozjela už na počátku listopadu a přitvrdila měsíc před svátky. „Víte, že již za čtyři neděle jsou Vánoce? Staráte se také o to, aby Váš Ježíšek byl co nejštědřejší?" Zaútočili obchodníci na počátku adventu. V některých pražských denících pak vánoční inzerce téměř převážila nad zpravodajstvím.

Na ňadra „pilules orientales"

Vánoční dárek se však mohl snadno proměnit i v traumatický zážitek. Co asi manželce naznačoval muž, když jí pod stromeček položil „pilules orientales"?  Tedy pilulky, po kterých se „zaručeně a ve dvou měsících prsa vyvinou, upevní, znovu utvoří a ženskému poprsí dají graciosní plnost". Kampaň na zázračný produkt spustil před Vánocemi roku 1908 pařížský lékař J. Batié. Inzerát sice mohutně propagovaly i pražské listy, výlučnost produktu však byla navýšena tím, že se dal opatřit pouze dobírkou z Vídně či Budapešti.

Užitečný dar od Singera

Intenzivní reklamní masáž bohatě ilustrovanými pobídkami prováděla i strojní tkalcovská továrna Františka Mejdra. Na jednom z novinových inzerátů Mejdrovy fabriky například paní domu stojí u vánočního stromku, který je téměř zavalen rolemi látek. Dáma je užaslá, pán se povýšeně usmívá. Manželku totiž právě na celý další rok připoutal k šicímu stroji, nejlépe značky Singer. A právě nejnovější typy strojů ze Singerovy továrny byly dalším hitem Vánoc před sto lety. „Nejužitečnější dary k vánocům jsou Singerovy šicí stroje. Osvědčily se v každém směru jako nejlepší a jsou ve skutečnosti nejlevnější."

Pijácké písně a dutinky

A co dárky pánům? Pod heslem „Veselým kumpánům! Ježíšek 1908" nabízel dvorní dodavatel Mojmír Urbánek „skvostně vázané Pijácké písně s průvodem klavíru". Názvy skladeb byly výmluvné; Ejchuchu!, Ta panna Dorota z pivovaru, Žena a víno dva boží dary či Trubte hoši do plecha.

Mužům bez hudebnímu sluchu bylo možno koupit velocipéd, nebo alespoň parádní oblečení, nejlépe od firmy Emila Picka z Jindřišské ulice číslo 10 v Praze. „Nejvhodnější vánoční dárky jsou: kravaty, chránítka límců, košile, čapky atd." Vhodným dárkem pro kuřáky byly dutinky a cigaretový papír údajně světoznámé firmy Nill, výrobky vyznamenané na výstavě v Paříži a v Londýně zlatou medailí.

Dítkám a mládeži zase inzerenti nejvíce doporučovali knihy. Například dílo O dobrodružných cestách kupce Sindbada či žhavé novinky z dílny Karla Maye; knihy Odkaz posledního Inky a aktuálně vhodný titul tohoto německého autora dobrodružných románů s názvem Vánoce.

Děti si i před sto lety potrpěly o Vánocích na cukrovinky, s čímž počítal i obchodník Maršner, který předvánoční tisk prošpikoval velkým ilustrovaným inzerátem s mlsajícími dětmi a heslem „Vánoce - Maršner - Vánoce!"

Zlatý hřeb saisony

Pro nedoslýchavého dědečka se jevil jako dobrý dárek výrobek vídeňského hodináře Maxe Böhnela, jenž nabízel „budík s věžovým zvoncem a s věžovým bicím strojem Ia kvality". Budík se vyznačoval hlasitým věžovým zvonem a svítícím ciferníkem.

Pro zamilovanou dospívající dceru se určitě vyplatilo koupit zvláštní bleděmodré dopisní papíry zámořského původu. Knihkupec Rudolf Storcha z Karlína měl ovšem jiný názor na dar pro náctiletou dceru: „Zlatý hřeb vánoční saisony je bez odporu cyklus dívčích románů Svéhlavička." Autorkou sentimentálních dílek s názvy Svéhlavička, Svéhlavička nevěstou a Svéhlavička ženuškou byla Eliška Krásnohorská.

Repro: archiv, dobový tisk