Dárky 1948: Sto gramů sádla a půl kila cukru navíc

Sto gramů sádla a půl kilogramu cukru navíc pro každého pracujícího na účet státu. Pro vybrané zaměstnance nádavkem takzvané vánoční balíčky s máslem, rozinkami, rumem či kávou. Při prvních komunistických Vánocích malí obchodníci doufali, že se jich nedotkne znárodnění, takže dosud nabízeli i klasický vánoční sortiment. Kolínskou vodu, přípravek Cito na odstraňování dámských chloupků od Dr. Keményho, panenky či prošívané přehozy z ateliéru M. Janderové.

Dary pro soudruha Gottwalda

Podle titulní ilustrace vánočního vydání Rudého práva z 25. prosince 1948 dostal „nejkrásnější štědrovečerní dary prezident Gottwald". Ten byl na obrázku vyveden u rozsvíceného vánočního stromu s rudou hvězdou na vrcholu, jak přebírá sliby a závazky dělníků. S dárky přišel zástupce takzvaného „Libčického hnutí" a na obrázku se v dělníky zhmotnila „Dvouletka" i „Pětiletka". Úředník v pozadí symbolizuje novou „Ústavu" či „Krajské zřízení", kterým 1. ledna 1949 vznikly Krajské národní výbory v čele s prověřenými stranickými kádry. Text k ilustraci pak výmluvně říkal: „Lid takto projevuje svou lásku a vděčnost za neocenitelnou práci, kterou Klement Gottwald vykonal pro republiku a lepší život všech pracujících."

Čokoláda pro Martu

Jaké ve skutečnosti dostal Klement Gottwald dárky, to se z tisku dozvědět nešlo. Svobodné slovo však uvedlo, že Gottwaldova žena Marta se v předvečer Štědrého dne domohla vybraných čokoládových lahůdek a blíže neurčených hudebních nástrojů. Setkala se totiž se zástupci znárodněných čokoládoven Orion a kraslické továrny na hudební nástroje, kteří „choti pana presidenta odevzdali jako dárek k vánocům ukázky výrobků svých závodů".

A co dal Gottwald pod stromeček svému vděčnému lidu? „Letošní vánoční stůl nemusí být v žádné rodině chudý. Všichni obyvatelé jej mají oslazen půlkilogramovým mimořádným přídělem cukru a všichni dostali 100 gramů sádla navíc." Vybraní pracující pak navíc nad rámec přídělových lístků dostali i takzvané vánoční balíčky. Někdo s kávou, jiný s citróny a rumem, další s pánskou košilí či s punčochami. Sovětský svaz dodal mimořádnou zásilku čočky a na další pracující čekalo 200 tisíc hus. Mimořádně byl také uvolněn trh s vejci a soukromí zemědělci směli prodávat vajíčko za částku pět korun za kus. „Přece jen tedy se nám letos přilepšilo na Ježíška," liboval si autor sloupku ve Svobodném slově.

Dárky pro nepřátele lidu

Gottwald však svůj lid odměnil i jinými dary. První stovky „nepřátel lidu" trávily Vánoce v táborech nucených prací, už na konci října komunisti zřídili první tři a v roce 1949 jich v Československu přibude dalších 27. Gottwald sice dodržoval svůj slib a malé živnostníky zatím jeho pochopové znárodňovali výjimečně, od konce října však strana tvrdě likvidovala majitele středně velkých podniků a živností. Deset dnů před Štědrým dnem se také rozběhla akce, která měla rozehnat dosavadní a s komunismem ne úplně loajální veřejnou správu. Vládním usnesením mělo být posláno do výroby na 65 tisíc státních zaměstnanců.

Módní výstřelky od Brabcové

Kdo měl trochu peněz nastřádáno a nechtěl se spoléhat jen na Gottwaldův stogramový příděl sádla, mohl si v roce 1948 vystrojit i klasické spotřební Vánoce. V novinách se dosud objevoval nesčetný počet inzerátů propagujících kosmetiku. „Dámské chloupky vyrůstající na obličeji, krku, pažích a nohou, zničily už mnoha tisícům žen jejich životní štěstí. Tyto dámské chloupky činí dámy staré, ošklivé a odpuzují muže," začínal text rozsáhlého inzerátu kosmetické laboratoře Dr. Keményho z Prahy. Stačilo zakoupit čtyři kelímky orientálního krému CITO za 90 korun a bylo po problémech. Jiná kosmetická firma zase nabízela kolínskou vodu a dámský salón Heleny Brabcové z pražské Národní třídy lákal na úžasné modely. O Vánocích v roce 1949 už budou podobné inzeráty zcela nemyslitelným jevem. 

Paradoxní dary Čedoku

Paradoxem doby byl inzerát cestovní kanceláře Čedok. „Máte starost s vánočními dárky? Dejte pod stromeček poukázku z Čedoku, dáte radost z cestování, slunce a zdraví." Reklamní slogan však nelákal na prosluněné řecké či egyptské pláže, jak by se mohlo zdát z jeho obsahu. Hranice Československa už byly neprodyšně uzavřeny a Čedok ve skutečnosti organizoval jen tuzemské zájezdy typu „čtrnáctidenní zájezd do slovenských Donoval za 3 880 Kčs" nebo „víkendový zájezd autokarem do Karlových Varů za 330 Kčs".      

Svědectví řádkové inzerce

Jistým druhem svědectví o vánoční nabídce a poptávce z roku 1948 je i řádková novinová inzerce, která třeba ve Svobodném slově zabírala i několik tiskových stran. Těsně před Vánoci si bylo možno na inzerát koupit třeba límec ze stříbrné lišky za 7 500 Kčs, zlaté hodinky za 15 000 Kčs nebo křišťálový řetízkový lustr za 3 400 Kčs. Poptávka byla také po kožených kabátech, briliantových prstenech či knihách Karla Maye.

Foto: Ivan Motýl