Data za miliony zůstanou ladem. Kvůli desítkám tisíc

Ministerstvo pro místní rozvoj investovalo osm milionů korun do unikátního výzkumu, který by mohl pomoci regionům při lákání turistů. Zájem hejtmanů je ovšem vlažný, zatím si analýzu dat nechal vypracovat jen Ústecký kraj.

Kraje v současnosti žijí přípravou na čerpání peněz z evropských fondů. K tomu, aby peníze určené na rozvoj turismu využily co nejlépe, by jim podle odborníků mohly pomoci výsledky tříletého výzkumu „Příjezdový cestovní ruch 2005-2007“. "Jedná se o unikátní a velmi podrobná data," vysvětluje analytik agentury CzechTourism Martin Košatka. Agentura STEM/MARK se totiž dotazuje nejméně 25 tisíc cizinců ročně, proč k nám přijeli, kolik peněz a za co utratili a co se jim v Česku nelíbilo.

K tématu: Turisté v Česku zmapováni. Využijí to kraje?

„Turistický ruch v kraji analyzujeme z jiných dat, například z údajů Českého statistického úřadu a agentury CzechTourism. Jinou analýzu nepotřebujeme tolik, abychom do ní investovali statisíce,“ vysvětluje většina krajů, proč vládní výzkum nechtějí využít. "Myslím, že přesně nevědí, o jaké informace jde," nesouhlasí s jejich postojem Košatka.

Kraje prý nemají peníze

„Pro nás to určitě je atraktivní, ale je to otázka priorit a financí. Nyní řešíme krajský program rozvoje cestovního ruchu, tuto nabídku projednáme v budoucnu,“ říká náměstek karlovarského hejtmana Jiří Behenský.

„Kraje připravují rozpočty na další rok přibližně v září, v prosinci je schvaluje zastupitelstvo a v průběhu roku se dost těžko hledají finanční prostředky,“ vysvětluje náměstkyně hejtmana plzeňského kraje Olga Kalčíková, proč zatím neví, zda bude mít kraj o výsledky zájem. „Když už stát tato data zaplatil, proč do výzkumu nezahrnul i výstupy pro jednotlivé kraje?“ vzkazuje do Prahy.

Tento drahý výzkum se však provádí kvůli sestavení takzvaného Satelitního účtu cestovního ruchu, tedy přehledu o tom, jak se turistika podílí na ekonomice země. „Investovat peníze do tohoto výzkumu nám ukládá nařízení vlády,“ vysvětluje Blažena Křížová z ministerstva pro místní rozvoj. Krajům proto spolu s agenturou STEM/MARK nabízejí, aby z drahých dat vytěžily i něco pro sebe.

Data stojí za to, říkají odborníci

Podle Martina Košatky se regiony mýlí, když říkají, že podobné informace mají z jiných zdrojů. „Data ze statistického úřadu zachycují pouze počet přenocování a nečlení se už podle toho, proč k nám tito lidé přijeli, jak často se vracejí, kolik peněz tu utratili a jak byli spokojeni,“ zdůrazňuje Košatka a dodává, že turisty, kteří přijíždějí jen „na otočku“, tyto statistiky nezachytí vůbec.

Proto by podle Blaženy Křížové analýzu měly využít především příhraniční kraje. „Závěry využijeme pro zacílení marketingových aktivit, především na propagaci i na jiných trzích než na německém a k přesvědčování jednodenních návštěvníků o prodloužení pobytu,“ říká mluvčí ústeckého kraje František Janačík, který doporučení ministerstva uvádí do praxe.

Jeho kraj za analýzu zaplatil asi 200 tisíc korun, ostatní regiony by ale podle Jana Tučka, ředitele agentury STEM/MARK, platily i s daní necelých 90 tisíc. „Na datech Ústeckého kraje jsme se učili, nastavovali jsme procesy následných analýz. Jsme připraveni jim vrátit deset tisíc za každý další kraj, na jehož datech tyto postupy využijeme,“ vysvětluje.

To, zda se draze získaná data využijí, se tady ukáže časem. „Podle toho, jak se nám bude dařit naplňovat program rozvoje, zvážíme, zda budeme tato data potřebovat,“ vystihuje převažující náladu Jiří Behenský.

Foto: Robert Zlatohlávek, Robert Sedmík