Čtyřiapadesátiletý David Rath jako lékař úspěšně rozjel kariéru, nepřehlédnutelný byl i jako politik. Byl ministrem zdravotnictví, zasedal ve Sněmovně, zastával i funkci středočeského hejtmana. Právě působení v čele kraje se mu ale stalo osudným. Za korupční kauzu, spojenou s působením v hejtmanské funkci, byl před rokem, 26. června 2019, pravomocně odsouzen na sedm let do vězení za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Letos v lednu navíc středočeský krajský soud uložil Rathovi osmileté vězení za přijímání úplatků a manipulace se zakázkami ve druhé části jeho korupční kauzy a o rok mu tak prodloužil již pravomocně uložený trest.
Rath, který loni v říjnu nastoupil do vězení, své stíhání od začátku označuje za nespravedlivé a přes pravomocný rozsudek odmítá, že by se dopustil něčeho nezákonného. Proti pravomocnému verdiktu podal Rath ještě dovolání k Nejvyššímu soudu, to ale neodkládá nástup do vězení.
Kauza začala před téměř osmi roky, v květnu 2012, kdy Ratha policie zadržela s krabicí, v níž bylo sedm milionů korun. Podle vyšetřovatelů to byl úplatek za zmanipulovanou zakázku na opravu buštěhradského zámku. Rath podle obžaloby dostal úplatky i v kauze, ve které byl letos odsouzen k osmi letům. Ta se týká zasahování do soutěže na nákup vybavení pro kolínskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnici. Spolu s manželi Kottovými si do svého zatčení stihli rozdělit 38 milionů korun, z toho Rath dostal 16 milionů. Ústřední trojicí obou kauz jsou kromě Ratha bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr Kott.
Bezprostředně po svém zatčení rezignoval Rath na funkci krajského zastupitele (a tím i na post hejtmana) a vystoupil z ČSSD. Poslanecký mandát, jehož se ale odmítl vzdát, mu zůstal až do rozpuštění dolní komory na konci srpna 2013, později se ještě snažil domoci poslaneckých náhrad. Žalobci v kauze obvinili kromě exhejtmana dalších deset lidí.
