Dávka na živobytí by měla podléhat exekuci a dlužníci by také měli mít možnost podepsat na tuto dávku s úřady dohodu o srážkách. V novele zákona o pomoci v hmotné nouzi to navrhují poslankyně ODS Ivana Řápková a Lenka Kohoutová.
Lidem by podle předlohy zůstalo existenční minimum, které nyní činí 2020 korun. Novela už dorazila do sněmovny. Předtím, než o předloze parlament rozhodne, ji posoudí vláda.
Cílem novely je podle autorek zvýšit vymahatelnost pokut a poplatků od lidí pobírajících dávky. Předkladatelky poukazují na praxi, kdy lidem vznikne nárok na dávku, ale nezaplacené pokuty uložené kvůli přestupkům a různé dlužné poplatky z ní neuhradí.
"Ten, kdo pobírá dávky, požívá zvláštní ochrany a není postižitelný za své činy," napsaly poslankyně v důvodové zprávě. Připomněly, že plat pracujících lidí exekuci podléhá. Z dávek jde jen o rodičovský příspěvek a sociální příplatek. Novela by měla podle nich posílit vymahatelnost práva.
Lidé, na jejichž dávku se bude exekuce vztahovat, podle Řápkové a Kohoutové bez peněz nezůstanou. Mohou získat podporu z dalších dávek pomoci v hmotné nouzi a ze systému sociální podpory.
Se zabavováním sociálních dávek přišla radnice v Chomutově v době, kdy byla Řápková primátorkou. Lidem, kteří dlužili na nájemném, exekutor po vyplacení dávek peníze zabavil. Proti postupu města se postavili ombudsman i vládní zmocněnec pro lidská práva a prošetřoval ho rovněž ministr spravedlnosti kvůli podezření z porušení ústavy.
