Špatně placené zaměstnání může v mnoha případech výrazně snížit příjmy lidí, kteří do té doby byli registrováni na Úřadu práce a byli závislí pouze na sociálních dávkách. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovala Agentura pro sociální začleňování.
Například člověk žijící sám v nájemním bytě v okamžiku, kdy přijme zaměstnání za minimální mzdu (v současnosti 8500 korun hrubého), může přijít i na buben. Zvláště v okamžiku, kdy dojíždí a stravuje se mimo domov. Pokud totiž jeho náklady na jízdné, jídlo do práce a pracovní oděv dosáhnou výše dvou tisíc měsíčně, sníží se podle studie jeho příjmy o 115 korun proti situaci, kdyby špatně placenou práci nepřijal.
Podobně by klesly i reálné příjmy domácnostem se dvěma dospělými a dvěma dětmi, ve které první dospělý pracuje a druhý vstupuje do zaměstnání za minimální mzdu. "Pokud jsou měsíční výdaje na zaměstnání a na děti (školkovné, hlídání dětí) ve výši tří tisíc korun, sníží se měsíční příjem takové rodiny o 731 korun," konstatuje se v analýze.
"Studie ukazuje, že v řadě případů osobám, které už tak složitě hledají slušně placenou práci, hrozí po přijetí nízko hodnocené práce i pokles reálných příjmů celých rodin. Přijetí často nejistého zaměstnání pro ně může v dlouhodobém výhledu znamenat riziko," říká k výsledkům studie ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Řešením bývá nelegální práce
Při přijetí lépe placené práce se v řadě dalších případů příjmy domácností zvýší, rozdíl mezi zaměstnáním a pobíráním sociálních dávek je však často velmi nízký. Například tříčlenná domácnost s jedním dítětem zůstává v situaci hmotné nouze až do hrubé mzdy ve výši okolo 18 tisíc korun měsíčně, tedy i když budou oba rodiče pracovat za minimální mzdu.
Uvedené případy prý nejsou podle agentury pouze modelové, ale jde o reálné příběhy lidí. "Vychází ze skutečných údajů. Setkáváme se s podobnými osudy prakticky denně," říká vedoucí expertního oddělení Agentury pro sociální začleňování Alena Zieglerová. Důvodem podle ní není ani tak to, že by byly sociální dávky vysoké, ale malé platy a následné náklady při vstupu do zaměstnání.
Nízké mzdy nabízené nezaměstnaným lidem v regionech podle ní vedou k tomu, že lidé přijetím zaměstnání více ztratí, než získají. "Chovají se tedy sebezáchovně, a je-li v okolí nabídka nelegální práce, tak jí využijí," říká Zieglerová.
"Pokud je člověk například v zaměstnání a je současně osobou v hmotné nouzi, tak z toho, co si vydělá, sedmdesát procent okamžitě nevidí, protože o to se mu snižuje dávka," konstatuje Zieglerová. Řešením je podle ní to, že by se dávka snižovala mírněji, aby mu zbylo více, než odevzdá. "Kromě toho navrhujeme kompenzovat náklady při vstupu do legálního zaměstnání, protože nástupní plat je vždycky nižší než po zapracování. Ale zároveň vznikají vysoké náklady na péči o děti nebo stravování mimo domov," dodává Zieglerová. Například v Rakousku prý tyto vstupní náklady stát lidem kompenzuje.
