Desítka velkých organizací, které pomáhají potřebným, si stěžují na financování sociálních služeb. Podle nich je netransparentní a ve veřejném a neziskovém sektoru také nerovnoměrné. Výdělky v neziskových a krajských či státních zařízeních se tak liší i o několik tisíc korun měsíčně. V tiskové zprávě to v pondělí uvedla Platforma 10, která sdružuje největší poskytovatele péče, jako jsou Charita ČR, Diakonie ČCE, Armáda spásy, Naděje či potravinové banky. Ministerstvo práce už ohlásilo, že připravuje novelu zákona o sociálních službách se změnou financování.
"Nižší mzdové ohodnocení u pracovníků nestátních organizací může v době zdražování způsobit nepříjemnou fluktuaci, která sociálním službám a zejména jejich klientům neprospěje," uvedl prezident České rady sociálních služeb Jiří Lodr.
Pracovníci ve veřejných službách pobírají plat. Jeho výši stanovují platové tabulky, výdělky se hradí z rozpočtů. Platové tarify v tabulkách v posledních letech pravidelně rostly. V soukromém a neziskovém sektoru se vyplácí mzda, závisí na dohodě a finančních možnostech. Stát na sociální služby, které nezajišťuje sám, vyplácí dotace. Poskytovatelé na peníze nárok nemají, žádají o ně každý rok. Nemají tak jistotu, zda finance získají. Pravidelně si stěžují na to, že přidělené částky na provoz a na navyšování výdělků nestačí.
Podle platformy může rozdíl mezi platem a mzdou být "ve stejném pracovním zařazení" i 10 000 korun měsíčně. "Mezi možnostmi platů u státních organizací a mezd u nestátních poskytovatelů panuje výrazný nepoměr, který ukazuje na nerovnováhu v zabezpečení sociálních služeb," uvedl mluvčí platformy a národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa.
Platforma na rozdíly chce upozornit svou kampaní Stejná odměna. Poukazuje i na to, že se financování liší také v regionech. Dotační pravidla nejsou všude stejná. Prostředky provozovatelé navíc dostávají se zpožděním až po začátku období, na které je mají mít. "Dochází tak každoročně k situaci, kdy organizace vyplácejí své mzdy na dluh s nejistotou, zda a kolik prostředků na jejich vyplacení od státu a samospráv dostanou," uvedla platforma.
Na nedostatek peněz si kraje i poskytovatelé sociálních služeb stěžují dlouhodobě. Každý rok v posledních letech je tak nutné dofinancování. Vláda loni posílala na dotace dodatečně 3,2 miliardy korun. Fialův kabinet v programovém prohlášení slibuje zavést víceleté financování na tři roky s valorizací sumy i příspěvku na péči. Ministerstvo práce chystá návrh novely se změnami předložit v příštím roce. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív řekl, že by předloha měla zajistit transparentnější a předvídatelné financování, platby by se měly případně také valorizovat. MInisterstvo poukazuje dlouhodobě i na to, že zajištění prostředků má být z více zdrojů, nejen z rozpočtu.
