Behaviorální psycholog
Děti šikanují a vraždí a dospělí ztratili soudnost

TÝDEN přináší aktuální materiál k šokující šikaně řešené v předchozích dnech na pražské průmyslovce a k zavraždění čtrnáctileté dívky stejně starým kamarádem. Ptáme se, zda se něco s českou společností děje. Odborníci se domnívají, že ano.

V rámci tématu v TÝDNU přinášíme rozhovor s behaviorálním psychologem Andrejem Drbohlavem, autorem vloni publikované knihy Psychologie sériových vrahů. Drbohlav léta studuje největší mladistvé agresory v České republice, je autorem mnoha publikací na toto téma a kritikem stávajícího systému resocializace nezletilých.

" Že viníky omilostňujeme, pouštíme s čistými rejstříky v osmnácti na svobodu, že je zavíráme do skvělých zařízení, která jsou v podstatě takový příjemný letní tábor, je šílené," říká psychopatolog Andrej Drbohlav v aktuálním vydání TÝDNE.

Nastavili jsme jasná pravidla pro ochranu dětí před dospělými. Máme ale pravidla pro ochranu dospělých před dětmi?

Ne, nemáme. A jednoznačně bychom je mít měli. Tady se nerespektuje, že řetěz má dva konce. Je to stejné jako s faktem, že u nás výrazně převažují práva pachatelů nad právy obětí. O oběti se nikdo nezajímá, o těch není řeč.

Dozvěděla jsem se z novin, že chlapci, který minulou sobotu zavraždil dívku v Teplicích, je čtrnáct let, takže případ bude odložen. Je to pro vás, psychopatologa, stejně nestravitelná zpráva jako pro mě, laika?

Je to neuvěřitelné, odsouzeníhodné a absurdní.

O čem to svědčí?

Především o tom, že nerespektujeme fakta a aktuální hranice našeho poznání. Hranice trestní odpovědnosti patnácti let nás řadí spíše ke státům, které ji mají nastavenou poměrně vysoko. Skotsko mělo dlouhou dobu hranici ve věku osmi let a dnes je to dvanáct stejně jako v Nizozemsku. Turecko jedenáct let, Polsko, Slovensko čtrnáct let. V USA může doživotní trest dostat pachatel již v jedenácti letech. My máme patnáct. Děti si uvědomují odpovědnost, vztah života a smrti již výrazně, ale výrazně dříve než v patnácti letech.

Kdy?

Osobně bych byl pro to, aby se hranice trestní odpovědnosti posunula na třináct let s tím, že každý případ bude posuzován zcela individuálně v závislosti na všeobecné vyzrálosti jedince, charakteru a promyšlenosti trestného činu.

Co by to znamenalo?

Že bude existovat i výjimka trestní odpovědnosti pro mladšího jedince za zvláště odsouzeníhodný, výjimečně agresivní, případně plánovaný čin. Ve Velké Británii známe šestileté vrahy odsouzené na doživotí. Amerika udělovala dlouho tresty smrti i pachatelům mladším 18 let.

U nás je to tak, že padni, komu padni. V osmnácti letech, se změněnou identitou a čistým rejstříkem se vypouštějí zloději, vrazi a násilníci na svobodu. Ať je spodní hranice trestní odpovědnosti kdekoli, systém dětské zločince vyplivne ven jako dospělé. Není to absurdní?

To je příklad svrchovaného retardovaného altruismu. Naprostá ztráta soudnosti. Společnost je jenom tak spravedlivá, jak se umí vyrovnat se svými viníky, tak to zkrátka je. To, že viníky omilostňujeme, pouštíme s čistými rejstříky v osmnácti na svobodu, že je zavíráme do skvělých školských zařízení, která jsou v podstatě takový příjemný letní tábor, kde žádná resocializace neprobíhá, je šílené.

CELÝ ROZHOVOR S BEHAVIORÁLNÍM PSYCHOLOGEM ANDREJEM DRBOHLAVEM SI PŘEČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 22. ÚNORA 2016.