Současná generace českých dětí ve věku mezi devíti a 17 roky je skeptičtější k budoucnosti a méně důvěřuje dospělým než jejich vrstevníci v minulosti. Ačkoli jsou děti stále poměrně šťastné v rodinách a s kamarády, zhruba čtvrtina dospívajících chce v budoucnosti žít jinde než v Česku. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který pro český Dětský fond OSN udělala letos v létě agentura STEM/MARK. Jeho autoři ho při příležitosti Světového dne dětí představili novinářům.
"Dětství většinou spojujeme s radostí, s důvěřivostí, s určitou naivitou a bezstarostností a současně by se dalo říct, že přesně tyto věci se z dětství v Česku vytrácí," uvedla předsedkyně UNICEF ČR Pavla Gomba.
Zatímco při posledním obdobném průzkumu UNICEF v roce 2008 se 57 procent dětí domnívalo, že celková situace v ČR byla lepší než před deseti lety, v současnosti si to myslí třetina. Stejné množství dětí věří, že jejich život bude lepší než život jejich rodičů. Ti, kteří se do budoucnosti dívají s nejistotou, se bojí především kriminality, násilí a neschopnosti vlády řešit problémy.
Gomba upozornila, že děti nevnímají v ČR dostatečně silně základní principy demokracie. Necelá polovina dětí (46 procent) si myslí, že hlasování ve volbách je dobrý způsob, jak zlepšit situaci. Častěji jsou to chlapci a starší děti nad 14 let. V roce 2008 to bylo 55 procent dětí. Mladší děti na otázku často neumí odpovědět nebo na to nemají názor.
Pětina odpověděla, že chce žít v dospělosti jinde než v ČR - většinou v USA. Z dětí starších 14 let by se z ČR chtěla odstěhovat čtvrtina, zůstat v Česku jich hodlá 56 procent. "Kdybych byla politikem, tak mi to dělá docela velkou starost, že děti jsou takto skeptické, co se týká stavu České republiky a budoucnosti," podotkla Gomba.
Ve srovnání s posledním průzkumem klesla důvěra dětí v dospělé a veřejné instituce. Nejvíce stále věří rodičům a lékařům. Významně se zhoršil jejich vztah k prezidentovi, kterému jich před devíti lety důvěřovalo 43 procent, nyní to bylo 18 procent. Nejméně věří vládě. V roce 2008 měla důvěru 17 procent dětí, nyní o čtyři procenta méně.
"Oproti minulé vlně výzkumu jsou (děti) mnohem méně otevřené, mnohem méně důvěřivé, méně šťastné, jsou rezervovanější, což může souviset s tím, že mají mnohem větší přehled, o tom, co se ve světě děje. Kvůli internetu a televizi mají větší přístup k informacím," uvedla analytička STEM/MARK Jana Proboštová.
Dvě třetiny dětí ve školním věku používají Facebook, 43 procent Instagram. Mezi devítiletými dětmi používá Facebook třetina, mezi sedmnáctiletými 93 procent. Dívky používají sociální sítě častěji než chlapci.
K problémům, na které by UNICEF chtěl upozornit státní instituce i veřejnost, patří i zvětšující se sociální rozdíly, které mezi sebou děti vnímají. Dalšími problematickými oblastmi zůstávají návykové látky a násilí v rodinách, i když v těchto oblastech došlo k mírnému zlepšení, upozornila Gomba.
Podle průzkumu klesl počet dětí, jejichž známí jsou závislí na cigaretách z 61 procent v roce 2008 na nynějších 39 procent. Zkušenost s fyzickým násilím má v rodině stále stejné množství dětí (13 procent v roce 2008, 14 procent nyní).
Průzkumu se zúčastnilo 407 dětí ve věku od devíti do 17 let, které tvořily reprezentativní vzorek dětské populace v Česku. Individuální rozhovory se konaly letos od srpna do října.
