Praktičtí lékaři se chystají 19. září na celý den zavřít své ordinace. Chtějí tak protestovat proti výši úhrad za péči, které jsou podle nich nízké. Na protestní akci se v pátek na celostátním setkání praktických lékařů v Milovech u Žďáru nad Sázavou shodlo 250 jejich zástupců. Informoval o tom mluvčí Sdružení praktických lékařů (SPL) Jan Jelínek. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Pavla Horáka konečné rozhodnutí o úhradách péče na příští rok ale ještě nepadlo.
Praktici své ordinace na protest proti výši úhrad za péči od pojišťoven uzavřeli letos už dvakrát. Podle SPL do primární péče plyne málo peněz. I když náklady na ni rostou, podíl výdajů z pojištění se prý snižuje. Jelínek již dříve uvedl, že ve vyspělých zemích do péče praktiků plyne zhruba deset procent peněz, v ČR necelých pět procent.
| Přehled největších stávek či protestů zdravotníků za posledních pět let: 19. června 2003 - Lékaři varovnou stávkou, vedenou Lékařským odborovým klubem (LOK), dali najevo nesouhlas s vládní reformou veřejných financí. Provoz ve většině ze 200 nemocnic byl normální. Lékaři protestovali jen symbolicky na krátkých shromážděních či vyvěšením letáků. Někteří se účastnili demonstrace v Praze na Staroměstském náměstí, kterou pořádala Asociace samostatných odborů. 6. ledna 2004 - Uskutečnil se první velký výstražný protest privátních ambulantních lékařů, zubařů a lékárníků. Žádali vládu, aby při řešení finanční krize zdravotnictví přihlížela k potřebám ambulancí a lékáren, které existenčně ohrožovaly pozdní platby Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ambulance a lékárny na hodinu omezily provoz, ale protest byl symbolický. Zúčastnilo se jej asi 80 procent lékařů a lékárníků. 6. října 2005 - Zatím největší stávku praktických lékařů v historii, při níž zavřeli většinu ordinací, vyvolalo zpožďování plateb od zdravotních pojišťoven. Hlavní vinu ale přičítali lékaři "nevhodným zásahům" ministerstva. Před ministerstvem zdravotnictví demonstrovalo asi 1500 z celkem více než 6000 praktických lékařů. Protestovali i pediatři, zubaři, zdravotní sestry a lékárníci. Někteří žádali odchod ministryně Milady Emmerové (ČSSD). Ambulantní specialisté se ke stávce připojili uzavřením praxe na hodinu či letáky. V poledne na hodinu zavřela řada lékáren. Emmerová byla 12. října odvolána z funkce. 10. ledna 2006 - Stávkovou pohotovost ohlásili praktičtí lékaři kvůli pozdním platbám od pojišťoven a problémům se smlouvami. Později se k nim i kvůli úhradové vyhlášce přidali pediatři a ambulantní specialisté. 26. ledna 2006 - Lékárníci uspořádali svou první demonstraci. Před ministerstvem zdravotnictví se jich sešlo na 1500. Nesouhlasili s kroky ministra Davida Ratha (ČSSD), snížením obchodní přirážky na léky o tři procenta a s pozdními platbami za léčiva od pojišťoven. 30. ledna 2006 - Lékárníci manifestačně zavřeli na tři hodiny lékárny na protest proti politice ministra Ratha. Podle České lékárnické komory zavřelo přes 92 procent lékáren. 24. února 2006 - Zhruba 8000 zdravotníků a pacientů z celé republiky na Staroměstském náměstí protestovalo proti politice ministra Ratha a požadovalo jeho odvolání. Protest nepodpořila Česká lékařská komora (ČLK) a Lékařský odborový klub (LOK), které stály na ministrově straně. 20. až 26. května 2006 - Týden zdravotnického neklidu vyhlásil krizový štáb lékařů, lékárníků a malých nemocnic. Péče se neomezila, akce namířené proti krokům ministra Ratha byly symbolické. Zdravotníci demonstrovali v Brně a v Ostravě. Akci zakončili 26. května nespokojení zdravotníci a pacienti v Praze demonstrací a průvodem od sídla MZ k úřadu vlády. 14. února 2007 - Většina praktiků a pediatrů ve Zlínském kraji, na jižní Moravě, v Olomouckém kraji, na Vysočině a v okrese Plzeň-sever uzavřela své ordinace. Lékaři protestovali proti tomu, že jim VZP platí za léčení méně, než by chtěli. 28. března 2007 - Praktičtí lékaři opět neordinovali. Ve Zlínském kraji zavřeli většinu ordinací, připojili se lékaři z Vysočiny, Jihomoravského, Olomouckého či Karlovarského kraje a další jednotlivci z celé republiky. Zapojilo se asi 70 procent dětských lékařů a asi 25 procent praktiků pro dospělé. Lékaři nesouhlasili s výší plateb od zdravotních pojišťoven. |
Praktici jednali nyní se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na příští rok. Požadovali zvýšení plateb. Podle Jelínka se ale nedohodli a návrh od pojišťoven je pro ně nepřijatelný. Finanční nárůst je prý příliš nízký. Jelínek předpokládá, že se k protestu připojí velká část lékařů.
Lékaři dostávají podle Horáka letos od pojišťoven 36 korun měsíčně za každého pacienta, kterého mají ve své kartotéce. Za bod, kterým se ohodnocují výkony a ošetření, mají 92 haléřů. Praktici požadují, aby jim pojišťovny na jednoho pacienta platily 50 korun. Víc chtějí i za bod. VZP navrhuje 38 korun za pacienta. O něco více by mohli dostávat lékaři, kteří například zaučují mediky. Bod by stál 98 haléřů.
VZP v návrhu svého zdravotně pojistného plánu na příští rok počítá s tím, že by do péče praktických lékařů plynulo o 600 milionů korun víc než letos. "Vše je ve fázi návrhů. Příjmy lékařů se navýší i o doplatky (například za návštěvu), takže reálné navýšení příjmů převyšuje deset procent," řekl Horák.
Lékaři budou v Milovech o konkrétní podobě protestu a dalším postupu jednat do neděle. Další informace sdělí před nedělním polednem. O výši úhrad chtějí s pojišťovnami jednat i před plánovaným zářijovým uzavřením ordinací. Pokud se jim prý nepodaří nalézt kompromis, jsou podle Jelínka připraveni k dalším nátlakovým akcím.
Ilustrační foto: archiv
