Do ghett míří pomocníci. Poradí Romům, kudy k lékaři

V ghettech v Česku by mohli brzy působit zdravotní pomocníci. Obyvatelům by měli nejen radit s tím, jak se mají starat o zdraví, v případě potřeby by jim měli lékaře také najít a doprovodit je k němu. Počítá s tím pro příští a přespříští rok vládní strategie boje proti sociálnímu vyloučení. Opatření má přispět ke zlepšení zdraví lidí z takzvaných vyloučených lokalit, kde žijí převážně Romové. Jejich zdravotní stav je podle dřívějších výzkumu horší než u ostatních obyvatel Česka.

Podle pět let staré analýzy existuje v Česku kolem 300 ghett. V těchto chudinských domech a čtvrtích patrně žije zhruba 80 tisíc lidí, a to hlavně Romů. Šéf vládní agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách už dříve uvedl, že podle poznatků z terénu takovýchto míst přibývá a mohlo by jich být kolem čtyř set.

Dva roky stará národní zpráva o romské populaci a zdraví obsahuje i výsledky výzkumu, do něhož se zapojila tisícovka Romů. Podle zjištění se zhoršení zdraví u Romů projevuje už před padesátkou. U osob nad 60 let je pak výskyt zdravotních potíží a nemocí výrazně vyšší, než je průměr ve společnosti. Trpí navíc třemi i více chorobami.

Zdravotní bariéry

Bezmála polovina pětačtyřicátníků a starších Romů má vadný chrup. Všechny zuby nemá každý třetí od 22 do 25 let. Denně kouří tři pětiny Romů nad 16 let. Téměř 30 procent nynějších kuřáků začalo s cigaretami v době, kdy jim ještě nebylo 13 let. Pravidelný pohyb pak nemá sedm z deseti dospělých a dvě pětiny nezletilých Romů.

Podle zprávy za horší zdravotní stav mohou třeba nedobré životní podmínky, odlišný přístup k nemocem a prevenci, jiné stravování i nízká kvalifikace a s ní spojená těžší fyzická práce v rizikových podmínkách. Roli hraje ale také nedůvěra k institucím a neschopnost komunikovat s lékaři.

Tyto "bariéry" by měli pomoci překonat právě sociálně-zdravotní pomocníci. Zaměřit by se podle vládní strategie měli mimo jiné na prevenci. Obyvatele ghett by měli motivovat k tomu, aby se o své zdraví starali a zašli na preventivní prohlídky. Dbát by měli také na to, aby děti dostaly očkování a chodily k zubaři. Pomoci by měli při vyhledání lékaře a při zaregistrování pacienta u něj. K doktorovi by měli nemocné také doprovázet a měli by jim vysvětlit postup léčby.

Peníze z dotací

Zavedení pozic sociálně-zdravotních pomocníků dostalo v příštím a přespříštím roce na starost ministerstvo práce, spolupracovat s ním má vládní agentura a resort zdravotnictví. Autoři strategie pro boj se sociálním vyloučením nepředpokládají, že by zřizování postů státní rozpočet něco stálo. Peníze na pomocníky by měli získat poskytovatelé sociálních služeb z dotací od ministerstev práce a zdravotnictví, které se rozdělují už nyní.

O zavedení zdravotnických asistentů vláda jednala v roce 2005. V některých lokalitách už fungují. Působení sociálně-zdravotních pomocníků pak v letech 2005 až 2007 otestoval pilotní projekt. S jeho výsledky se kabinet seznámil v létě 2008.