Méně otázek
Do sčítání lidu v roce 2021 se zas zapojí všichni obyvatelé

Do příštího sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 se znovu budou muset zapojit všichni obyvatelé. Registry v Česku totiž všechna potřebná data neobsahují. Počet otázek v dotaznících by se měl ale proti poslednímu cenzu díky využití dostupných shromažďovaných údajů snížit téměř o polovinu. 

"ČSÚ vyvíjí maximální úsilí, aby byl populační, domovní a bytový cenzus v roce 2021 založen na co největším využití existujících administrativních dat. Bohužel se ukázalo, že absence zejména registru pracovních sil, registru vzdělání či registru bytů neumožní vycházet pouze z administrativních zdrojů a přitom zajistit všechna povinná data," uvedla  předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Iva Ritschelová. Podle ní se počet otázek ale díky využití dostupných údajů z registrů sníží téměř o polovinu. Dotazníky bude možné vyplnit po internetu.

Návrh obrysů zákona o sčítání, takzvaný věcný záměr, by měla vláda dostat v polovině letošního roku. Úřad bude dál pracovat také na přípravách menších sčítání, která by se podle plánů evropského statistického úřadu Eurostat měla po roce 2021 konat každý rok.

Statistici chtěli původně v příštím sčítání údaje získat z registrů a ptát se jen vybrané skupiny lidí. Posouzení 37 registrů ukázalo, že to možné není. Chyběly údaje o rodinách a domácnostech, dosaženém vzdělání, národnosti, mateřském jazyku, víře, zaměstnání či dojížďce do zaměstnání a škol. Ucelené nejsou ani údaje o bytovém fondu. Kromě otázek na víru, mateřštinu a národnost je vyplnění odpovědí na ostatní dotazy povinné. Vláda už loni v lednu souhlasila s tím, že cenzus tedy opět bude plošný.

Při posledním sčítání v roce 2011 se vyplňovaly tři formuláře - list osoby, domovní a bytový list. Domovní list by se příště zřejmě už posílat neměl, ubude i otázek v osobním listě. Díky menšímu počtu formulářů by se měly snížit i náklady.

Cenzus se koná každých deset let. V roce 2011 mohli v ČR lidé poprvé dotazníky vyplnit přes internet. Třeba Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Slovinsko či Rakousko využilo své registry. V Česku či někdejším Československu se data zatím vždy sbírala v terénu, do sčítání se zapojovali všichni obyvatelé. Při posledním cenzu statistici obdrželi skoro 17,5 milionu papírových a elektronických formulářů.