Letošní smogovou sezonu zahajuje zhruba čtyřicet měst v situaci, kdy už zákonný limit pro znečištění ovzduší polétavým prachem dávno překročila. Nejhůře je na tom tradičně Moravskoslezský kraj.
Zákon stanovuje, že denní imisní limit pro jemné částice prachu ve výši 50 mikrogramů na metr krychlový smí být za jeden rok překročen maximálně 35 dní v roce. V začínající smogové sezoně ovšem podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu nebo Státního zdravotního ústavu tento limit překonalo už 45 míst v zemi a další se k němu přibližují.
Absolutním rekordmanem "smogové ligy" jsou zatím Věřňovice z Moravskoslezského kraje, kde byla norma překročena už 93krát. Ostatně: Ostravsko má v TOP TEN míst s nejvyšším počtem překročení největší zastoupení. V tabulce je devět míst právě z tohoto regionu. Výjimkou je pouze Kladno-Švermov, které je s 85 překročeními druhé. Těsně za první desítkou skončil severočeský Lom s 60 překročeními.
Zatím poslední letošní smogovou situaci právě pro velkou část Moravskoslezského kraje vyhlásili meteorologové v noci na sobotu. Poslední Zpráva o stavu životního prostředí přitom upozorňuje, že pro lidské zdraví jsou nejnebezpečnější právě mikroskopické prachové částice spolu s rakovinotvorným benzo(a)pyrenem. "Hlavním producentem těchto zdraví ohrožujících látek je lokální vytápění domácností, které je zdrojem téměř 90 procent veškerých vyprodukovaných emisí benzo(a)pyrenu a přibližně 41 procent suspendovaných částic," konstatuje zpráva, kterou má TÝDEN.CZ k dispozici.
Dokument zároveň připomíná, že kvalita ovzduší se v České republice celkově nezlepšuje, ale pouze kolísá podle aktuálního vývoje meteorologických podmínek v daném roce. V prostředí s vysokými koncentracemi polétavého prachu tak žije zhruba třetina lidí. "Dvě třetiny obyvatel jsou zase vystaveny nadlimitním koncentracím karcinogenního benzo(a)pyrenu," uvádí se ve zprávě, kterou ve spolupráci s dalšími institucemi zpracovala Česká informační agentura životního prostředí CENIA.
Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví s odvoláním na údaje Státního zdravotního ústavu uvedl, že ovzduší znečištěné prachem má v České republice na svědomí asi 5200 předčasně zemřelých a 1900 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizovaní pro akutní srdeční nebo dýchací potíže.
Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje podle Šuty počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém. "Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění," konstatoval Šuta.
Obecně platí, že čím jsou částice prachu menší, tím jsou nebezpečnější, protože pronikají až hluboko do dýchacího ústrojí. Navíc se na ně mohou vázat další škodliviny včetně už zmiňovaného rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. "Částečky o průměru do 2,5 mikrometru se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto představují pro zdraví lidí větší nebezpečí," dodal Šuta.
|
Deset míst s největším překročením: Karviná: 70× |
