První srpnový den roku 1968 připadl na čtvrtek. Rudé právo, "orgán ústředního výboru Komunistické strany Československa", přineslo text o "narušitelích" československých hranic. Lidová demokracie, "orgán Československé strany lidové", se snažila odlehčit vážnost československo-sovětského jednání v Čierné nad Tisou.
Plukovník Rubáš, velitel Pohraniční stráže na dvěstěkilometrovém úseku hranic s Rakouskem a Bavorskem na jihu Čech, si postěžoval Rudému právu. Letošní prázdniny prý pohraničníci „mají plné ruce práce". Rubáš prozradil, že padesát procent „narušitelů" hranic tvoří občané Německé demokratické republiky. „O přechod se pokoušejí často celé rodiny i s dětmi. Zadržené osoby předávají pohraničníci naší Veřejné bezpečnosti - a ta jim umožňuje návrat do NDR," alibisticky napsalo Rudé právo a zároveň ubezpečilo veřejnost: „V letošním létě je naše státní hranice lépe zajištěna, protože nastoupily zálohy na cvičení." Třetinu „narušitelů" tvořili občané Československa, které Rudé právo označilo jako „mladé lidi toužící po romantismu".
Ve skutečnosti bezvýchodná československo-sovětská jednání v Čierné nad Tisou komentoval deník Lidová demokracie velmi odlehčeně. Vleklá vyjednávání, při kterých sovětská delegace neústupně tvrdila, že Československu hrozí kontrarevoluce a tvrdě kritizovala i svobodu tisku, novináři popisovali jako optimistické a oboustranně přínosné. Lidová demokracie si pochvalovala, že prvního tajemníka ústředního výboru KSČ A. Dubčeka „neopouští pevná a dobrá mysl" a ve volných chvílích mezi jednáními si prý rád povídá o fotbale.
| POLOČAS SVOBODY |
Listovat novinami ze srpna 1968, to není zrovna dvakrát povzbuzující čtení. Ačkoliv československý parlament zrušil cenzuru už v půli června 1968, zůstávala republika socialistickou zemí řízenou politickým monopolem komunistické strany.
Ve srovnání s dnešním svobodným tiskem prožívala tehdejší žurnalistika jen něco jako „poločas svobody". Srpnové noviny stále bojovaly o zrno i s narušiteli státních hranic, ale zároveň se otevírala dosud nepřípustná témata typu soukromé podnikání, politické excesy padesátých let, svoboda církví i otázka obnovy komunisty zakázaných spolků či dokonce politických stran.
Novináři svůj „poločas svobody" však nakonec nemohli dohrát až k závěrečnému hvizdu. Polovičatou svobodu rozdrtilo 21. srpna pět armád Varšavského paktu. |
Oba deníky informovaly na titulní straně o druhém dni prvního zasedání prozatímní České národní rady, na které bylo mimo jiné řečeno, že „moderní česká politika může být jen socialistická".
Ministr kultury a informací Miroslav Galuška odcestoval na pracovní návštěvu Mexika. Československá expedice Lambaréné opustila Zinder v Nigerijské republice a vydala se napříč Saharou. Oheň zničil 30 vagonů jeteloviny a 10 vagonů ječné slámy v JZD Rozvoj v Rostěnicích na Vyškovsku. Krátce po půlnoci z 1. na 2. srpen 1968 dostali šéfredaktoři novin, rozhlasu i televize pokyn, „aby ustali v polemikách se socialistickými zeměmi".
Foto: archiv
