Odval Heřmanice
Dohoda se státem se blíží, uhašení nejdelšího požáru má řešení
16.05.2019 17:20
Zní to až neuvěřitelně, ale nejdelší požár v České republice hoří už přes dvacet let. V Ostravě-Heřmanicích již dvě dekády hoří halda, která vznikla navezením hlušiny po těžbě uhlí. A právě hořící uhlí v haldě již dlouhodobě znečišťuje ovzduší ve Slezské Ostravě. Řešení má přinést separační linka, která vznikla ve spolupráci společnosti Ostravská těžební a státního podniku DIAMO. Její provoz je ekonomicky náročný, vlastník separační linky a státní podnik DIAMO však intenzivně jednají o tom, jak její provoz zachovat.
"Vyřešení problému heřmanické haldy je velkým historickým dluhem vůči obyvatelům Moravskoslezského kraje. Ekologické a zdravotní dopady tohoto problému jsou naprosto devastující. Řešení přitom existuje. My se dnes snažíme najít nejrychlejší způsob, jakým by mohlo být realizováno," říká advokát Petr Michal z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný (CČS), který zastupuje společnost Ostravská těžební. Ta je vlastníkem unikátní technologie separační linky.
Odval Heřmanice patří mezi největší ekologické zátěže. I proto se unikátní projekt separační linky, která umožní oddělit a dále využít uhlí a kamenivo uložené na haldě, od začátku těšil velké pozornosti. Při zahájení výstavby separační linky v roce 2016 byl mimo jiné osobně přítomen tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, při slavnostním spuštění jejího provozu pak jeho nástupce Jan Havlíček (oba ČSSD). Ekologický problém požáru Heřmanické haldy a jeho vliv na zdraví obyvatel Ostravska ale zajímá i premiéra Andreje Babiše, který se koncem tohoto týdne vydává na návštěvu Moravskoslezského kraje. Separační linka umožní problém hořící haldy vyřešit do deseti let. Je ale třeba dořešit financování jejího provozu. Část nákladů se sice může vrátit recyklací odtěženého materiálu, primárně se ale jedná o neziskový projekt řešící veřejný zájem.
"Do společného projektu se státním podnikem DIAMO jsme vstupovali jako investor s tím, že jsme měli k dispozici unikátní technologii a stabilního erudovaného partnera, s nímž jsme mohli problematiku Heřmanické haldy řešit. Linku se podařilo vybudovat, uvést do provozu, a zahájit tak likvidaci velké ekologické zátěže v Ostravě," říká Josef Gajda, předseda představenstva, společnosti Ostravská těžební, a. s.
Jako čtrnáct Václavských náměstí
"Hledáme nejlepší řešení, jak zajistit provoz separační linky. Vedeme proto intenzivní jednání s představiteli státního podniku DIAMO. Aktuálně považujeme za nejlepší právní i ekonomické řešení, aby státní podnik DIAMO separační linku převzal a sám ji provozoval. Věřím, že jsme dohodě velmi blízko," doplňuje Petr Michal z advokátní kanceláře CČS. Pokud k převzetí provozu separační linky ze strany státního podniku nedojde, hrozí zastavení jejího provozu, a tím pádem přinejmenším oddálení řešení problému Heřmanické haldy. Hořící Heřmanický odval přitom obtěžuje obyvatele Moravskoslezského kraje zápachem, polétavým prachem i škodlivinami emitovanými nekontrolovaným hořením uhlí na haldě. Zároveň se z haldy uvolňují sírany do podzemních vod a znečišťují například přilehlý Heřmanický rybník, který je součástí lokality Natura 2000.
Pokusy o likvidaci podzemních požárů Heřmanického odvalu, ke kterým došlo na přelomu tisíciletí, byly neúspěšné. Ukázalo se zároveň, že vývoj a směr hoření odvalu se ani nedá předpovědět. Termická aktivita proto byla od roku 2004 alespoň monitorována. K hoření dochází ve střední a východní části haldy, jejíž rozloha pro ilustraci odpovídá ploše 14 Václavských náměstí v Praze. Na základě odborných studií se ukázalo, že jediným způsobem likvidace požáru je postupná separace materiálu.
Kdy? Za deset let
Linka zajišťuje separaci hlušiny procesem mokré úpravy, která definitivně řeší problém hoření. Kapacita linky je 200-250 tun materiálu za hodinu a při dvousměnném provozu separuje až jeden miliony tun hlušiny za rok. K celkové likvidaci hořící haldy by tak mohlo dojít do deseti let.
Odval Heřmanice vznikal v návaznosti na důlní činnost už od poloviny 19. století. Největší objem hlušiny se na tento nejrozsáhlejší odval na Ostravsku ukládal ve 40.-60. letech minulého století, kdy se rozšiřoval důl Heřmanice (Rudý Říjen 2). Kromě odvalu Heřmanice vykazují termickou aktivitu (hoření) ještě haldy Ema a Hedvika, na těchto ale již hoření odeznívá. Západní část odvalu je již řízeně rekultivována, k hoření dochází v jeho střední a východní části. V tělese odvalu se nachází též zabezpečená a již uzavřená skládka nebezpečného chemického odpadu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.