Česká ekonomika v letošním roce kvůli dopadům šíření koronaviru klesne o 7,6 procenta. Příští rok by ale měla stoupnout o 5,8 procenta. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 13 tuzemských odborných institucí. V letech 2022 a 2023 by měl růst ekonomiky být kolem 2,5 procenta.
"S výjimkou spotřeby sektoru vládních institucí by letos měly klesnout všechny složky domácí poptávky a i saldo zahraničního obchodu by mělo k vývoji HDP přispívat negativně. K oživení v příštím roce by měla přispět domácí i zahraniční poptávka," uvádí průzkum.
Inflace by pak podle průzkumu měla letos činit průměrných 2,7 procenta, v následujícím roce by ale měla klesnout na 1,6 procenta. K nižšímu růstu cen by měl přispět pokles cen ropy a oslabení domácí poptávky. V dalších letech by se inflace měla držet kolem dvou procent.
Zároveň oslovené instituce počítají s tím, že růst objemu mezd a platů letos citelně zpomalí na 1,6 procenta z 7,1 procenta loni. Příští rok by pak měly výdělky stoupnout v průměru o 3,2 procenta.
Do tzv. kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky, společnosti Akcenta CZ, ČSOB, společnosti Deloitte Czech Republic, investiční společnosti Generali Investments CEE, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Raiffeisenbank, Svazu průmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise z května a Mezinárodního měnového fondu z dubna.
Ministerstvo financí v dubnové prognóze čeká letošní pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Česká národní banka očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Podle EK české hospodářství kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru zaznamená letos propad o 6,2 procenta. Podle MMF česká ekonomika letos kvůli dopadům koronaviru klesne o 6,5 procenta. Loni ekonomika vykázala růst o 2,5 procenta.
