Lidé, kteří přijdou do vězení navštívit odsouzené známé či příbuzné, se musejí podle zástupce ombudsmana Stanislava Křečka leckdy bezdůvodně podrobit přehnané a ponižující osobní prohlídce. "Tak, jak je to dnes nastavené, že vězeňská služba může prakticky kdykoliv cokoliv, se mi to nezdá správné," řekl Křeček on-line deníku TÝDEN.CZ. Svoje podněty už poslal Generálnímu ředitelství Vězeňské služby ČR i ministerstvu vnitra. Obě instituce ale důkladné prohlídky hájí kvůli bezpečnosti ve věznicích.
Křeček, který se problematice osobních prohlídek ve věznicích věnuje dlouhodobě, narazil během šetření na případ z věznice ve Vinařicích, kde se museli kontrole bez šatů podrobit i rodiče odsouzeného, kteří za ním šli na návštěvu a u nichž prý nebylo podezření na žádné riziko. "Svlékat se donaha a předklánět se, aby se v tělesných dutinách našly drogy a podobně, to se nám zdá už skutečně přehnané," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Křeček s tím, že věznice nepředložila pro důkladnou prohlídku pádné argumenty.
Rodiče šli za synem na návštěvu, kterou dostal jako odměnu za dobré chování. Sám odsouzený se podrobil prohlídce před návštěvou a po ní, přesto vězeňská služba zkontrolovala i rodiče. "Chápeme, že se vězeňská stráž musí bránit, že musí dělat nějaká preventivní opatření, ale zdá se nám, že v některých případech je to skutečně nadbytečné a přesahuje to únosnou míru," uvedl Křeček. Prohlídky civilistů ve věznicích by podle zástupce ombudsmana měly být mimořádné a prováděné pouze v případech reálného nebezpečí, že člověk nese do věznice nepovolené látky či předměty.
Praxi ve věznicích už několikrát odsoudil i Evropský soud pro lidská práva. Křeček on-line deníku TÝDEN.CZ řekl, že v uplynulém roce řešil na toto téma dvě až tři stížnosti. "Není to masová záležitost. Zejména nám ale vadí, že to vězeňská služba odmítá uznat a trvá na tom, že to je v pořádku," vysvětlil. Věznice Vinařice totiž pochybení neuznala a ani nepřijala žádné opatření k nápravě.
Nepříjemné vzpomínky na návštěvy příbuzných za mřížemi má ale více lidí. Bratr donedávna vězněného čtyřicetiletého muže, který si nepřál být jmenován, se on-line deníku TÝDEN.CZ svěřil, že na setkání s odsouzeným příbuzným čekal obvykle od vstupu do věznice až hodinu a půl. Nejprve se s ostatními návštěvníky shromáždili na vrátnici, kde zhruba čtvrt hodiny probíhala kontrola pozvánek, občanských průkazů a tašek s věcmi pro odsouzené, pak se všichni společně přesunuli k další vězeňské bráně, kde jeden po druhém procházeli detektorem.
"Na straně pro zkontrolované i na straně opačné se při tom čekalo venku, a to ve větru, vánici, dešti i pařáku," popsal muž zážitky z návštěv ve věznici v Příbrami. Ani setkání s bratrem prý neprobíhalo v příjemné atmosféře: za dlouhými stoly uprostřed hlídané místnosti prý měli odsouzení kolem sebe prostor asi tak dvacet centimetrů, takže početnější návštěvy se k nim ani nevešly.
Zda mohou nepříjemné kontroly ve věznicích příbuzné odsouzených dokonce odradit od návštěv, si Křeček netroufl soudit. "Není to pro ně příjemné a představa, že kdokoli, kdo jde na návštěvu do vězení, může být takové prohlídce podroben, je samozřejmě stresující," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. "Mohli by četnost návštěv omezit, ale je to těžké tvrdit, záleží na intenzitě vztahu s odsouzeným," dodal.
