<span>Dopis prezidenta</span> Václava Klause týkající se biopaliv

Vážená paní předsedkyně,

využívám své pravomoci dané čl. 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně zákon, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, přijatý dne 28. dubna 2010.

Zákon požaduje od 1. června 2010 navýšení objemu biopaliv u motorových benzínů z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty z 4,5 procenta na 6 procenta.

Tímto krokem se má snížit objem emisí skleníkových plynů z paliv, oslabit závislost na dovozech fosilních paliv a také zvýšit odbyt domácí zemědělské produkce.
Především sám boj s CO2 je sám o sobě krajně sporný. Vychází z teorie člověkem působeného globálního oteplování, která stojí na velmi vratkých základech a je podrobována stále sílící kritice.

Po mnoha skandálech s falšováním dat vůbec není jasné, zda k nějakému jednoznačnému trendu vývoje globální teploty dochází, není jasné, zda se takové pohyby teplot odchylují od přirozeného kolísání teplot, není přesvědčivě prokázán vliv CO2 na vývoj globálních teplot a vliv CO2 produkovaného člověkem už vůbec ne. Chybí seriózní bilance případných negativních a pozitivních dopadů případných klimatických změn i zhodnocení efektivity nákladů opatření směřujících k omezení produkce tohoto plynu člověkem. Navzdory tomu jsou vynakládány ohromné prostředky na jeho omezování a jsou přijímána další opatření, jejichž sekundární negativní efekty jsou čím dál zjevnější. A v tuto chvíli, namísto přehodnocení dosavadního nepromyšleného postupu, který vyhovuje jen některým zainteresovaným zájmovým skupinám, máme činit další krok směrem, o jehož správnosti existují stále sílící pochyby.

Pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny. Některé studie dospěly k závěru, že přírodě škodí více biopaliva než nafta a benzin. Vysoký cíl Evropské unie zvýšit do roku 2020 podíl biopaliv na ropných pohonných hmotách až na deset procent může znamenat ve svém důsledku například i likvidaci lesů a jejich přeměnu na plantáže, zvýšení cen potravin kvůli vytlačování potravinových plodin plodinami průmyslovými, škody na zvěři a nezvladatelné zásahy do volné přírody v okolí průmyslových plantáží.

Plošné pěstování průmyslových monokultur povede k nezanedbatelnému navýšení produkce skleníkových plynů, k erozi půdy, k vyššímu používání hnojiv, ke znečištění dosud nepoužívaných pozemků, ke značným nárokům na vodní zdroje a dopravu, což opět znamená negativní vliv na přírodu.

Existují i vážné pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka. Spalováním biopaliv se dostávají do ovzduší nové druhy spalin z biopříměsí, u kterých neexistují experimentální data o jejich dopadu na lidský organismus. Testy neškodnosti pro lidské zdraví, jako je dlouhodobá inhalace produktů rostlinných olejů, v Evropě nebyly publikovány.

Příspěvek biopaliv ke snížení energetické závislosti státu na fosilních palivech je sporný. Jde o příměs v palivu, nikoliv o jeho náhradu. Vzhledem k malému množství přimíchávaného lihu do paliv je v současné době skoro nemožná kontrola dosud stanoveného procenta přimíchávání.

Zákon také nedokáže zajistit, aby byli podpořeni čeští zemědělci, protože budou podporováni i dovozci (a zemědělci v cizině). Opatření přinese zvýšení ceny pohonných hmot a snížení životnosti motorových vozidel. Zvýšení podílu biopaliv v pohonných hmotách by tedy znamenalo negativní důsledky pro životní úroveň obyvatel.

Ze všech těchto důvodů jsem se rozhodl vrátit zákon Poslanecké sněmovně.

Václav Klaus
V Praze dne 12. května 2010