Evropská komise se začala zajímat o to, jak Česko utrácí její peníze na vybudování silnic a dálnic. Konkrétně jde o opravu devítikilometrové části výpadovky I/52 ze středu Brna na Mikulov s uvažovaným pokračováním jako R52 na Vídeň, která má stát přes miliardu korun a Evropa na ni přispívá ze dvou třetin.
Informaci přinesl server iHNed.cz.
Evropská komise již zahájila s Českem správní řízení. Výsledkem může být i to, že bude vracet již vyplacených 406 milionů korun.
Česko zařadilo uvedený úsek do páteřní sítě třiceti tzv. prioritních transevropských komunikací TEN-T. Podle iHNed jsou tu ale dvě pochybnosti: první je ta, zda uvedená komunikace je v síti TEN-T zařazena oprávněně, a má tedy nárok na evropské peníze z daného dotačního programu. A druhá, zda na uvedenou rekonstrukci šlo peníze čerpat. Podle pravidel má taková akce na příspěvek nárok pouze v případě, kdy se staví nová komunikace či se zlepšují parametry na již existujících.
Jenže silnice kromě nového asfaltového koberce nedoznala žádné výrazné změny. "Nebyl postaven ani metr nové silnice TEN-T a ani nebyl žádný metr silnice rozšířen," uvedl Petr Firbas z občanského sdružení Občané za ochranu kvality bydlení v Brně Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích, který na nesrovnalosti Brusel upozornil.
Brusel zatím zaslal českému ministerstvu dopravy 13 otázek. "Vysvětlete zejména, jak práce provedené na projektu odpovídají cíli výrazné modernizace sítě TEN-T," ptá se v jedné z nich a upozorňuje právě na pochybnost, že jde danou komunikaci do sítě TEN-T zařadit. Unie se i ptá, na základě čeho Česko rozhodlo o tom, že trasa na Vídeň povede právě přes Mikulov a zda má srovnávací posudky pro alternativu kolem Břeclavi.
EU se případem zabývá až nyní, protože jde o investici pod 50 milionů eur. Na zařazení do uvedeného dotačního programu tak stačilo rozhodnutí odboru fondů EU ministerstva dopravy.
Ministerstvo dopravy zatím výtky Bruselu komentovat nechce. "Vzhledem k probíhajícímu řízení vám nemůžeme poskytnout odpověď České republiky na otázky Evropské komise," řekl mluvčí resortu Tomáš Dombrovský s tím, že by mohla být narušena rovnost účastníků řízení. Podle něj ale u uvedené silnice byly naplněny podmínky jejího zařazení do transevropské sítě.
Jenže s jeho tvrzením koliduje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské sítě. To říká, že do této sítě mohou být zařazeny jen dálnice a silnice vysoké kvality, které "míjejí hlavní sídelní útvary". Většina uvedené silnice přitom leží v katastru Brna, upozornil iHNed.cz.
