Ředitelství silnic a dálnic považuje kontext reportáže Chyba úředníků ohrozila výstavbu dálnice D3 pořadu Reportéři ČT za zavádějící. V uvedené reportáži jednak zazněla celá řada subjektivně podbarvených informací či informací neúplných či zkreslených, naopak nezazněla řada podstatných skutečností a faktů, jež mají na objektivní posouzení celé záležitosti zcela zásadní vliv. ŘSD si stojí za tím, že v případu bratrů Brantránkových nepochybilo a postupovalo přesně podle zákona.
Těmito skutečnostmi a fakty jsou:
1) Možnost připojení stavby ve vlastnictví bratrů Bratránků na obslužnou komunikaci stavby čerpací stanice byla časově omezena, neboť vlastní stavba čerpací stanice (včetně této obslužné komunikace jako stavby povoleného sjezdu z původní komunikace I/3) byla povolena jako stavba dočasná. A to do doby zahájení výstavby dálnice D3. I když jsme redaktorku pořadu na tuto skutečnost několikrát upozornili, tak nakonec v konečné verzi vůbec nezazněla. Tato informace přitom má na objektivní hodnocení vzájemných vztahů zcela zásadní vliv.
2) Příslušná ustanovení zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, jimiž je vázáno i ŘSD ČR, neumožňují přímo na dálnici nebo rychlostní komunikaci napojovat vůbec žádné stavby. Určitou výjimku tvoří pouze napojení z odpočívek, nicméně v daném případě se nikdy o zřízení odpočívky v daném úseku neuvažovalo a případná realizace, opět ze zákonných důvodů, není ani možná.
3) Zajištění přístupu ke stavbě je ze zákona povinností stavebníka, a to jako jedné z podmínek, při jejichž splnění se stavebníku rozhodnutí o umístění stavby či stavební povolení vydává. Nelze proto přičítat k tíži nikoho jiného než stavebníka, že pro přístup ke své stavbě zvolil možnost přístupu, jenž byl časově omezen (viz. bod č. 1).
V daném případě hovoří právě ve prospěch ŘSD ČR, že vůči bratrům Bratránkovým postupuje velmi vstřícně, když i k dnešnímu dni, a de facto již od roku 2008, kdy de iure zanikla stavba čerpací stanice včetně obslužné komunikace, umožňuje přístup k jejich stavbám. Ačkoli mu to způsobuje nemalé potíže s realizací stavby dálnice D3. Od uvedeného data tak poskytuje bratrům Bratránkovým dostatek času k tomu, aby mohli své zákonné povinnosti zajištění přístupu ke stavbám dostát a stavby užívat v rozsahu jím vydaných rozhodnutí.
Závěrem je nutno konstatovat, že ŘSD ČR zásadním způsobem nesouhlasí s rozhodnutím Městského soudu v Praze a proti tomuto rozhodnutí podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
