České dráhy se chlubí tím, že jen desetina jejich spojů se loni výrazněji odchýlila od jízdního řádu. To se však týká vlastně jen lokálek nebo vlaků Pendolino. U ostatních je to s přesností podstatně horší. Přesnost dálkových vlaků činila loni jen necelých osmdesát procent, takže zpoždění měl přinejmenším každý pátý spoj, z toho mezistátní dálkové vlaky dosahovaly ještě horších výsledků.
"Vlaky Českých drah splnily loňský jízdní řád na 90,41 procenta," sdělil mluvčí největšího českého železničního dopravce Petr Šťáhlavský. "Nejspolehlivější jsou tradičně regionální spoje, osobní a spěšné vlaky, které jezdily s přesností jedenadevadesát procent. Ještě o několik desetin procenta jsou přesnější nejrychlejší spoje SC Pendolino. Ty splnily jízdní řád bez zpoždění v téměř dvaadevadesáti procentech cest," upřesnil.
A to je důvod, proč vyznívají průměrné údaje o přesnosti vlaků Českých drah pozitivně. "Výsledné procento přesnosti je nic neříkající číslo. Je například zkresleno nepoměrem mezi regionální a dálkovou dopravou, kdy těch velmi přesných regionálních vlaků je mnohonásobně více, kolem šesti tisíc denně," zdůraznil Lukáš Hübner, předseda Sdružení železničních zákazníků.
Dálkové spoje mají výrazně nižší přesnost než ty regionální. Loni jelo přesně osmdesát čtyři procent vnitrostátních dálkových vlaků, u mezistátních dálkových spojů dodrželo jízdní řád dokonce jen necelých třiasedmdesát procent vlaků.
A to, že byl nakonec určitý spoj označen ve statistice drah jako "přesný", ještě neznamená, že jel načas po celé své trase. "Vlaky mají třeba u Olomouce zpoždění až pětadvacet minut, ale do Prahy dojíždějí se zpožděním do pěti minut. Takže po většinu cesty vlak za jízdním řádem zaostává, ale do statistiky se nedostane, protože do cílové stanice přijel včas," naznačil předseda Sdružení železničních zákazníků.
Dráhy omlouvají zpoždění tím, že ve velkém množství případů byl odklon od jízdního řádu způsoben vyšší mocí. "Nejčastější příčiny zpoždění byly v loňském roce mimo vliv dopravců a provozovatele dráhy. Ve čtyřiceti procentech případů vlaky zpozdily takzvané zásahy vyšší moci, jako jsou například nehody na přejezdech nebo usmrcení osob v kolejišti, zásahy policie a zdravotníků a vlivy počasí, jako třeba povodně nebo větrné smrště," řekl mluvčí drah.
