Posunutý termín
Nová Blanka, nové kolony. Nenáviděný tunel zamotá Prahu
28.11.2014 05:15 Původní zpráva
Obdivovaný i nenáviděný tunel Blanka za 37 miliard korun pořádně zamotá proudy aut v hlavním městě. Pražany i přespolní řidiče naštosuje do nových nekonečných kolon. Jeho otevření se znovu posouvá: z prosince na duben.
Kolony jsou i na Trojském mostě, slyší z dopravního zpravodajství téměř každý pracovní den řidiči sunoucí se po nové chloubě Prahy - mostě přes Vltavu za 1,3 miliardy korun. Po říjnovém otevření pražské dopravě prakticky neulevil. A zřejmě stejnou zkušenost udělají řidiči i po zprovoznění tunelového komplexu Blanka, který nemá dostatečně vyřešené navazující silnice.
Ten obrázek znají důvěrně všichni motoristé: od stadionu pražské Sparty se po Veletržní ulici dolů k Vltavě šine v zástupu jedno vozidlo za druhým. Kolona se někdy blíží až k Hradčanské a dosahuje klidně tří kilometrů. Trasu, která jinak trvá autem asi tři minuty, zdolává motorista popojížděním třeba i půl hodiny. Právě oblasti Letenské pláně by podle dopravních inženýrů mělo zprovoznění tunelu Blankavýrazně pomoci. Většina aut totiž podle nich zamíří pod zem. Jenže zkušenosti ukazují, že "prázdné" ulice se stejně jako v případě Trojského mostu relativně brzy znovu začnou zaplňovat dalšími vozidly. A otravné kolony se mohou objevit v jiných částech hlavního města.
Zkušenost z Jižní spojky
I někteří pražští politici hovoří o riziku, že se na po otevření Blanky může průjezdnost města naopak zhoršit. Shodují se především na dvou místech, kde doprava může ještě zhoustnout, zvýšit se hluk a přibýt exhalace. Prvním je Vítězné náměstí v Praze 6 neboli "Kulaťák", kde se už teď tvoří dopravní špunt. Druhým je ulice V Holešovičkách v Praze 7, kudy auta mimo jiné jezdí na dálnici D8 směrem na Ústí nad Labem (viz Exponovaná místa). "Je jasné, že kdyby Blanka fungovala jako nový západní obchvat centra Prahy, jak bylo uvedeno před lety v uděleném stavebním povolení, můžeme se všichni těšit na přestřihnutí pásky. Takhle to ale vypadá, že jedné části Prahy ulevíme a další budou velmi přetížené," uvedla pro časopis TÝDEN pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Někdejší zastupitelka a expertka na pražskou dopravu Petra Kolínská ze Strany zelených hovoří obdobně: "Až se Blanka otevře, budeme muset hasit největší požáry."
Podle Vratislava Fillera ze sdružení Auto*Mat, které se dlouhodobě zabývá pražskou dopravou včetně tunelu Blanka, existuje z minulosti několik negativních příkladů ukazujících, co se může po zprovoznění Blanky stát.
Jedním z nich je Jižní spojka, po níž jezdí i mimopražští řidiči, kteří potřebují projet například na brněnskou dálnici. Před několika lety tam magistrát zakázal vjezd těžkým kamionům, aby ulevil obyvatelům v nejbližším okolí. "Skutečně tam zmizelo dvacet tisíc náklaďáků," konstatoval Filler. "Jenže ty byly poměrně brzy nahrazeny osobními auty." Vozidla napřed ubyla i v navazujících a souběžných ulicích, ale v poslední době se počet aut znovu zvyšuje i tam.
Kolaps po havárii
Systém pražských komunikací navíc ukazuje, že i malá kolize nebo běžná rekonstrukce vozovky může fatálně zasáhnout dopravu o kilometry dále. Příkladem může být nedávná banální oprava na Jižní spojce u Barrandovského mostu, kvůli níž se ve špičce tvořily ze všech příjezdových tras dlouhé kolony. A nejen v místě uzavírky. Jelikož z bezpečnostních důvodů nesmí auta v tunelech stát, musí se začít regulovat vjezd do Strahovského tunelu a do tunelu Mrázovka. Za chvíli se před Strahovským tunelem vytvoří dlouhý automobilový had. A trčet v koloně musí třeba i auta, která ani na Barrandovský most nejednou, ale chtějí odbočit na Smíchov.
Řidiči se pak snaží protlačit objízdnými trasami. "Výsledkem je totální paralýza historického centra - Strahovský tunel se totiž jinudy než centrem a starou, nekapacitní trasou přes Strahov objet nedá. Auta zcela blokují MHD i sama sebe - zpoždění tramvají jedoucích Malou Stranou nebo po Smetanově nábřeží běžně dosahují půl hodiny a přenášejí se i do okrajových čtvrtí," uvedl Filler.
Na hranici možností
Stejné, respektive ještě horší to bude v okamžiku, kdy z jakéhokoli důvodu nebudou moci auta vjet do tunelu Blanka. Filler očekává, že takový problém nastane u Blanky i několikrát týdně. "Jeden dopravní inženýr nám řekl, že se například budou muset zastavit tramvaje na Letné, aby auta mohla vyjet z tunelu," řekl TÝDNU Filler, podle něhož to může poznamenat dopravu až na Malovanku, kde je vjezd do Strahovského tunelu. Stát budou nejen tramvaje, ale i auta.
Rovněž končící náměstek primátora Jiří Nouza z TOP 09 uznává, že pražská silniční síť je na hranici svých možností, nemá žádnou rezervu, funguje, ale jakmile se udělá "špunt", nastupují poměrně zásadní dopravní komplikace. Situaci, kdy bude Blanka uzavřená například kvůli havárii, přirovnal k nehodě na dálnici, kdy se tvoří dlouhé kolony. "Nemůžete ale tunel stavět na nehodu, tunel se staví na ježdění. Pražská doprava si musí na Blanku zvyknout," konstatoval Nouza.
Podle sdružení Auto*Mat si ovšem nezvykne. "Nové silnice prostě lákají novou dopravu. A to znamená, že jakékoli omezení vjezdu do soustavy tunelů vyvolá kvůli zvýšenému provozu mnohem horší problémy, než jaké teď zažíváme. Otevření nové kapacitní komunikace tak může bez dalších opatření paradoxně způsobit zhoršení dopravní situace v Praze," vysvětluje Filler, podle něhož například ve Vídni, Mnichově či Paříži jdou cestou omezování prostoru pro auta ve prospěch MHD.
Magistrála bez aut?
Mezi "další opatření" řadí Auto*Mat především zamezení tranzitu Malou Stranou a po Smetanově nábřeží a rovněž takzvanou humanizaci magistrály, která přivádí nekonečný příval aut k Václavskému náměstí. Magistrálou denně projede až 100 tisíc aut.
"Čtyřicet let provozu ukázalo, že magistrála je omyl. A omyl je taky Blanka," řekl TÝDNU volební lídr Trojkoalice Petr Štěpánek ze Strany zelených. Štěpánek se brzy stane novým starostou Prahy 4, přes jejíž území magistrála z velké části vede.
V dosud nezveřejněné koaliční smlouvě mezi ANO, Trojkoalicí (Strana zelených, KDU-ČSL, Starostové a nezávislí) a ČSSD se přitom píše o "zklidnění severojižní magistrály v celé její délce". Co konkrétně to znamená? Podle Štěpánka je prvním nejjednodušším krokem ubrat jeden jízdní pruh, kde by následně mohly vznikat třeba předzahrádky.
Další krok zařadil Štěpánek do kategorie "zásadní rozhodnutí" - totiž vyhradit jeden ze dvou zbývajících pruhů přednostně pro autobusy nebo kola a autům ponechat pouze jeden pruh. "To se osvědčilo už při povodních v roce 2002, kdy nejezdilo metro," okomentoval Štěpánek plán s autobusy.
Autobusy, které by "sbíraly" cestující i z blízkého okolí Prahy včetně Průhonic nebo Čestlic, by podle Štěpánka mohly denně přepravit až 250 tisíc lidí. "Přepravní kapacita by se zdvojnásobila, ale aut by razantně ubylo," poznamenal Štěpánek. Dodal, že nejde o nijak drahé opatření - hovoří o stovkách tisíc korun. Náklady by se ovšem zvýšily v případě, že by se magistrála například podle vzoru Paříže nebo Barcelony změnila v městský bulvár, uprostřed by vznikl zelený pruh se stromořadím. Takovou studii mimochodem představil už někdejší starosta Prahy 4 Pavel Horálek z ODS.
Zklidnění centra
Koaliční smlouva rovněž počítá s tramvajovým propojením Vinohrad s oblastí hlavního nádraží, čímž by se magistrála v této části přetnula, a také se obecně zmiňuje o zklidňování dopravy ve vybraných částech Prahy včetně Malé Strany. "Tam je to ale potřeba udělat citlivě, aby na to nedoplatili lidé, kteří tam bydlí," poznamenal Štěpánek.
Podle nastupující primátorky Krnáčové je ovšem na stole třeba i návrh na přestavbu Smetanova nábřeží, po němž volá citované sdružené Auto*Mat. S citlivým omezením dopravy na Malé Straně a Starém Městě ale souhlasí i končící náměstek Nouza. Tím by se mohl výrazně přiškrtit i proud vozidel, jež se každý den valí okolo Karlova mostu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.