Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost některých pražských městských částí a okolních obcí kvůli trase okruhu. Trasu specifikovanou v aktualizaci zásad územního rozvoje z roku 2014 nejprve zpochybnila hromadná žaloba podaná k Městskému soudu v Praze. Po neúspěchu následovala kasační stížnost, jejíž zamítnutí je patrné z úřední desky. Náměstek pražské primátorky Petr Dolínek (ČSSD) rozhodnutí soudu přivítal.
Odůvodnění zatím soud nezveřejnil, na jeho zpracování má třicetidenní lhůtu. "Kasační stížnost byla značně obsáhlá, obsahovala množství různých námitek," uvedla mluvčí soud Sylva Dostálová. Soud podle ní nakonec dospěl k závěru, že žádná z uplatněných námitek není důvodná.
Podle aktualizovaných zásad rozvoje má Pražský okruh vést od Ruzyně kolem Suchdola k dálnici D8 a dále kolem Vinoře a Satalic k dálnici D10 a D11. Podle některých obcí trasa přivede tranzitní dopravu do obydlených oblastí a zhorší životní prostředí.
"Velmi vítám rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Tímto rozhodnutím jsou plně potvrzeny zásady územního rozvoje. Díky tomu může být okruh vybudován ve schválené variantě," řekl Dolínek. Podle něj tak není třeba v současné chvíli posuzovat variantu vedení okruhu dále od Prahy, která se v minulosti objevila.
Žalobu k Městskému soudu v Praze podaly městské části Dolní Chabry, Ďáblice, Praha 20, Lysolaje, Nebušice, Satalice, Suchdol a Vinoř, přidaly se středočeské obce Jenštejn, Přezletice, Radonice a Podolanka. Mezi žalobci byli také lidé, kteří žijí nebo vlastní nemovitosti v dotčených oblastech.
Podle žaloby chybělo v aktualizaci zásad například posouzení jednotlivých variant, kudy by mohl okruh vést, aby byla vybrána ta nejméně problematická.
Pražský okruh je dálnice, která po dobudování vytvoří vnější obchvat hlavního města a bude z něj paprsčitě vycházet většina hlavních silničních tahů v Čechách. První úseky začaly řidičům sloužit v roce 1984, dodnes ale Pražský okruh není dokončený, plánuje se po částech, trasování provázejí politické i soudní spory.
