Osm odborových centrál u Českých drah se dohodlo s vedením společnosti na zmrazení mzdových tarifů pro příští rok. Na kolektivní smlouvě ale chybí podpis zástupce Svazu odborářů služeb a dopravy, jeho předseda Jaromír Dušek nepovažuje jednání za ukončené. Smlouva tak nemůže začít platit.
Jak sdělil prezident Federace strojvůdců Jindřich Hlas, odbory stagnaci mezd považují za rozumný kompromis. Vedení drah přitom přišlo v září s návrhem desetiprocentního poklesu tarifů. Kromě stagnace mezd odboráři souhlasili také například s prodloužením týdenní pracovní doby o hodinu na 38,5 hodiny pro profese s převažující administrativní činností.
"Kolektivní vyjednávání bylo v letošním roce velmi náročné a tvrdé, a to především s ohledem na ekonomický vývoj v České republice a zvláště v odvětví dopravy, kdy České dráhy musejí v příštím roce snížit své náklady o téměř jednu miliardu korun," uvedl mluvčí drah Petr Šťáhlavský. Podle něj byla k říjnu průměrná mzda u ČD 27 tisíc korun, počet zaměstnanců ve stejné době byl 26 800.
Sérii relativně klidných kolektivních vyjednávání z minulých let ale letos přerušil SOSaD, který mimo jiné žádal změnu pravidel, podle kterých se určují počty placených odborových funkcionářů. Podle svazu SOSaD jsou pravidla pro malé organizace diskriminující.
To ale ostatní odborová sdružení odmítla a podle Duška se tak jednání u tohoto bodu zadrhlo. "Nebyly tak projednány desítky dalších bodů," uvedl Dušek. Ten mimo jiné nesouhlasí se zmrazením nominálních mezd, neboť kvůli inflaci se podle něj příjmy železničářů reálně sníží.
Na projednání sporných bodů mají všichni zúčastnění čas do konce prosince, bez podpisu zástupců všech odborových centrál nemůže smlouva vstoupit v platnost.
Bez kolektivní smlouvy by se pak České dráhy vůči svým zaměstnancům řídily zákoníkem práce, který je ale v některých ohledech výrazně tvrdší než drážní smlouva. "V praxi to bude znamenat například kratší dovolenou, delší pracovní dobu ve všech profesích a snížení potřeby zaměstnanců," uvedl Šťáhlavský.
