150 lidských životů a ekonomické ztráty v řádu miliard korun si podle odborníků vyžádá každý rok agresivní chování řidičů v Česku. Státní organizace BESIP, která se snaží předcházet dopravním nehodám, se ale v preventivních kampaních zaměří naopak na slušné řidiče. Bude prý totiž jednodušší a účinnější naučit "slušňáky", aby se nenechali vtáhnout do soubojů s agresivními řidiči, než vychovávat piráty silnic.
"Agresivní chování je ve výsledku stejné, každý z nás se s ním někdy setkal - řidiči na vás troubí a blikají, těsně před vámi přibrzdí nebo na vás najíždějí. Ale u každého člověka spouští agresi při jízdě něco jiného. Může to být třeba stres, komplex méněcennosti, vliv alkoholu a drog nebo kombinace toho všeho. Je tedy velmi těžké zapůsobit preventivně na všechny agresivní řidiče," míní šéf BESIP Ondřej Valenta.
Proto se chce BESIP zaměřit naopak na ty slušnější řidiče, kteří se stávají cílem silničních pirátů. "Chceme lidi přimět k tomu, aby se nenechávali agresivním řidičem vtáhnout do jeho hry, aby se nenechali lehce vyprovokovat. Je lepší nechat takového člověka být, uhnout mu, protože když na něj také zatroubíte nebo ukážete nějaké neslušné gesto, ještě víc ho to vyburcuje a může to dopadnout tragicky," vysvětloval.
Zapůsobit na slušné motoristy, plánuje BESIP prostřednictvím spotů v rádiích a televizích či inzerátů v novinách. Spoty a inzeráty by se měly objevit v médiích již za pár týdnů. Nebudou motoristy strašit, ale spíše si utahovat z agresivních řidičů. "Budeme tímto způsobem také lidem vysvětlovat, co všechno mohou od takového řidiče čekat, jaké jsou ty nejčastější typy agresivního chování a rizika s nimi spojená," řekl šéf BESIP.
Vědci chtějí řidiče agresivitě odnaučit
V současnosti také probíhá výzkum, který by mohl přinést metody, jak řidiče agresivnímu chování odnaučit. Na popud BESIP zkoumá agresivitu motoristů České vysoké učení technické v Praze. Zhruba na pěti desítkách lidí prováděli vědci z ČVUT měření mozkové činnosti za různých podmínek, aby odhalili, jak agrese vzniká a jak se projevuje. To by podle nich mohlo být základem pro speciální trénink, který by pomohl vycvičit řidiče, aby snadno nepodléhali emocím.
Takový výcvik by byl ovšem, jak uvádějí sami vědci ve své výzkumné zprávě, pracný a s nejistým výsledkem. Také by byl samozřejmě určen jen části řidičů, nejspíš pouze profesionálům. Proto výzkumníci zdůrazňují, že je nezbytné výchovné působení, například právě výše zmíněné preventivní kampaně, i odpovídající systém pokut za dopravní přestupky.
