Prodloužení metra
Pomohla k rekordu v Alpách, teď míří monstra pod zem v Praze

Obyčejný člověk si jen těžko dokáže představit obří stroje, které budou v Praze razit tunely pro metro A z Dejvické do Motola. Snad něco napoví alespoň základní údaje o tomto "monstru" - délka přes sto metrů, celková váha kolem šesti set tun a průměr razicího štítu šest metrů. První ze dvou tunelovacích strojů TBM EPB, které si speciálně pro stavbu pražského metra pořídila společnost Metrostav, je nyní postupně sestavován v podzemí na Vypichu a rozjede se v dubnu.

Tyto velké stroje, vyráběné německou firmou Herrenknecht, pomáhaly třeba se stavbou tunelu vedoucího alpským Gotthardským masivem, který se po dokončení stane se svými sedmapadesáti kilometry nejdelším železničním tunelem světa. A nyní budou poprvé razit i v České republice. Zatím se u nás objevovali jen jejich mnohem menší bratříčci, používaní třeba při stavbě kanalizace.

Fotogalerie:

Metro A budou stavět obří stroje

Kolosy pro stavbu pražského metra musejí být vzhledem ke své velikosti a váze doručeny do Česka po částech. Součástky jsou poté spouštěny jeřábem do jámy o průměru přes dvacet metrů a hloubce přes třicet metrů. Tam se teprve složí dohromady a vloží do předem vyražených začátků tunelů. První ze strojů už pomalu získává v jámě na Vypichu svůj tvar, aby mohl na jaře začít pracovat.

Díky nasazení těchto kolosů by měly být stavební práce rychlejší a především daleko šetrnější než klasický způsob ražby takzvanou novou rakouskou metodou, tedy za použití bagrů a trhavin. Za den zvládne posádka stroje TBM EPB vytvořit podle odhadů v průměru dvanáct metrů tunelu metra. A to již tunelu hotového, na rozdíl od běžné metody, kdy se nejdříve vyrazí požadovaný prostor, pak se provizorně zpevní a teprve poté dojde na betonové dílce tvořící ostění tunelu.

I díky tomu by snad již na konci roku 2014 mohli cestující dojet metrem z Dejvic dál do čtyř nových stanic - Červený vrch, Veleslavín, Petřiny a Motol. "Směrem od Dejvic nejprve trasa prodloužení metra A kopíruje ulici Evropská, poté vede pod patnáctipatrovými věžáky na sídlišti Červený vrch a pod Veleslavínem, pak se zatáčí směrem na Petřiny a to už se dostáváme na staveniště na Vypichu, kde jsme teď," ukazuje budoucí část linky A, zatím jen na mapě, specialista Metrostavu Ermín Stehlík, který má čtyřicetileté zkušenosti se stavbou tunelů u nás i v zahraničí. A z Petřin povede metro do Motola, kde toto prodloužení linky A skončí.

"Celková délka zmíněné trasy činí více než šest kilometrů a z toho čtyři budou ražené stroji TBM," upřesnil stavbyvedoucí Štefan Ivor. Zbytek prodloužení se bude razit a hloubit klasicky, za pomoci bagrů a trhavin. "Práce se v současnosti v podstatě rozbíhají. Připravují se stavební jámy a přístupové štoly k jednotlivým stanicím," doplnil stavbyvedoucí. Dva razicí stroje budou nasazeny proto, že se budou razit zároveň tunely pro oba směry linky A, ovšem první štít začne pracovat již v polovině dubna a další až tři měsíce po něm. Ražba má být hotová na konci roku 2012 a v roce 2014 by měly být dokončeny všechny práce na prodloužení metra.

Složení hornin, kterými se budou muset razicí štíty prokousat, je pestré. "Nachází se tam břidlice, pískovec a různé štěrkopískové sedimenty. Geologické podmínky jsou v Praze značně proměnlivé, někde je zdravá tvrdá břidlice, a pak narazíte na úsek, kde jsou štěrky a písky," popisoval nelehký terén Stehlík. Právě na takovou situaci je však nový stroj jako dělaný, protože jednak neustále postupně odvádí vytěženou zeminu od razicího štítu dopravníky z tunelu ven, a navíc vždy, když vyrazí jeden a půl metru tunelu, ihned na vzniklé místo nasadí betonové dílce a další kus tunelu je definitivně hotov. Od položených dílců se pak stroj odráží za pomoci řady pístů a tak se posunuje po kolejích dál.

A nová technologie by měla usnadnit život nejen stavitelům, ale také lidem žijícím v okolí stavby. Jak bylo zmíněno, prodloužení metra A prochází například přímo pod sídlištěm Červený vrch. "Jeho obyvatelé ovšem žádné otřesy způsobené razicím strojem neucítí, na rozdíl od ražeb, kdy se používají odstřely trhavinami," zdůraznil Stehlík. "Samozřejmě dojde vždy k nějakému poklesu terénu nad tunelem. Tady by to ale podle posledních výpočtů mělo být jen pět až šest milimetrů, což by nemělo mít žádný vliv na domy nahoře," poznamenal.