Prodloužení metra
Pomohla k rekordu v Alpách, teď míří monstra pod zem v Praze
19.02.2011 10:10 Původní zpráva
Obyčejný člověk si jen těžko dokáže představit obří stroje, které budou v Praze razit tunely pro metro A z Dejvické do Motola. Snad něco napoví alespoň základní údaje o tomto "monstru" - délka přes sto metrů, celková váha kolem šesti set tun a průměr razicího štítu šest metrů. První ze dvou tunelovacích strojů TBM EPB, které si speciálně pro stavbu pražského metra pořídila společnost Metrostav, je nyní postupně sestavován v podzemí na Vypichu a rozjede se v dubnu.
Tyto velké stroje, vyráběné německou firmou Herrenknecht, pomáhaly třeba se stavbou tunelu vedoucího alpským Gotthardským masivem, který se po dokončení stane se svými sedmapadesáti kilometry nejdelším železničním tunelem světa. A nyní budou poprvé razit i v České republice. Zatím se u nás objevovali jen jejich mnohem menší bratříčci, používaní třeba při stavbě kanalizace.
Kolosy pro stavbu pražského metra musejí být vzhledem ke své velikosti a váze doručeny do Česka po částech. Součástky jsou poté spouštěny jeřábem do jámy o průměru přes dvacet metrů a hloubce přes třicet metrů. Tam se teprve složí dohromady a vloží do předem vyražených začátků tunelů. První ze strojů už pomalu získává v jámě na Vypichu svůj tvar, aby mohl na jaře začít pracovat.
Díky nasazení těchto kolosů by měly být stavební práce rychlejší a především daleko šetrnější než klasický způsob ražby takzvanou novou rakouskou metodou, tedy za použití bagrů a trhavin. Za den zvládne posádka stroje TBM EPB vytvořit podle odhadů v průměru dvanáct metrů tunelu metra. A to již tunelu hotového, na rozdíl od běžné metody, kdy se nejdříve vyrazí požadovaný prostor, pak se provizorně zpevní a teprve poté dojde na betonové dílce tvořící ostění tunelu.
I díky tomu by snad již na konci roku 2014 mohli cestující dojet metrem z Dejvic dál do čtyř nových stanic - Červený vrch, Veleslavín, Petřiny a Motol. "Směrem od Dejvic nejprve trasa prodloužení metra A kopíruje ulici Evropská, poté vede pod patnáctipatrovými věžáky na sídlišti Červený vrch a pod Veleslavínem, pak se zatáčí směrem na Petřiny a to už se dostáváme na staveniště na Vypichu, kde jsme teď," ukazuje budoucí část linky A, zatím jen na mapě, specialista Metrostavu Ermín Stehlík, který má čtyřicetileté zkušenosti se stavbou tunelů u nás i v zahraničí. A z Petřin povede metro do Motola, kde toto prodloužení linky A skončí.
"Celková délka zmíněné trasy činí více než šest kilometrů a z toho čtyři budou ražené stroji TBM," upřesnil stavbyvedoucí Štefan Ivor. Zbytek prodloužení se bude razit a hloubit klasicky, za pomoci bagrů a trhavin. "Práce se v současnosti v podstatě rozbíhají. Připravují se stavební jámy a přístupové štoly k jednotlivým stanicím," doplnil stavbyvedoucí. Dva razicí stroje budou nasazeny proto, že se budou razit zároveň tunely pro oba směry linky A, ovšem první štít začne pracovat již v polovině dubna a další až tři měsíce po něm. Ražba má být hotová na konci roku 2012 a v roce 2014 by měly být dokončeny všechny práce na prodloužení metra.
Složení hornin, kterými se budou muset razicí štíty prokousat, je pestré. "Nachází se tam břidlice, pískovec a různé štěrkopískové sedimenty. Geologické podmínky jsou v Praze značně proměnlivé, někde je zdravá tvrdá břidlice, a pak narazíte na úsek, kde jsou štěrky a písky," popisoval nelehký terén Stehlík. Právě na takovou situaci je však nový stroj jako dělaný, protože jednak neustále postupně odvádí vytěženou zeminu od razicího štítu dopravníky z tunelu ven, a navíc vždy, když vyrazí jeden a půl metru tunelu, ihned na vzniklé místo nasadí betonové dílce a další kus tunelu je definitivně hotov. Od položených dílců se pak stroj odráží za pomoci řady pístů a tak se posunuje po kolejích dál.
A nová technologie by měla usnadnit život nejen stavitelům, ale také lidem žijícím v okolí stavby. Jak bylo zmíněno, prodloužení metra A prochází například přímo pod sídlištěm Červený vrch. "Jeho obyvatelé ovšem žádné otřesy způsobené razicím strojem neucítí, na rozdíl od ražeb, kdy se používají odstřely trhavinami," zdůraznil Stehlík. "Samozřejmě dojde vždy k nějakému poklesu terénu nad tunelem. Tady by to ale podle posledních výpočtů mělo být jen pět až šest milimetrů, což by nemělo mít žádný vliv na domy nahoře," poznamenal.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.