V případě, že by byla posunuta trasa chybějících částí Pražského okruhu víc do Středočeského kraje, muselo by být změněno 41 územních plánů v Praze a středočeských obcích. Nová varianta by zabrala dvakrát více cenné půdy. Vyplývá to z materiálu Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR), který ve čtvrtek předložil vedení města a zástupcům radnic. Novou variantu trasy prosazují zástupci některých radnic a občanských sdružení. Pražský okruh měří přes 80 kilometrů, v provozu je asi polovina.
V případě varianty, která je plánována již řadu let, není v souladu s územním plánem trasa pouze na dvou místech. Jde o středočeské Přezletice a Radonice. Tady jsou však pozemky v takzvané územní rezervě a jsou vyhrazeny pro stavbu silnice. Obce by své plány pouze změnily.
V druhé variantě by v Praze měla územní plán v souladu se stavbou pouze městská část Nupaky a ve středních Čechách Říčany a Kněževes. Naopak změnit by jej musely například městské části na jihovýchodním okraji Prahy a na sever od Prahy, a to středočeské Úholičky, Tursko, Líbeznice nebo Brandýs nad Labem. Další zhruba desítka obcí by jej musela změnit v části mezi D1 a D11.
Základní varianta by podle dokumentu zabrala z půdního fondu 924 hektarů. Alternativní trasa by však zabrala 1389 hektarů, z nichž by až 1050 hektarů spadalo do prvních dvou kategorií té nejkvalitnější půdy. Dosud plánovaná varianta by z těch nejcennějších pozemků zabrala 702 hektary.
Alternativní trasa by se dotkla také více obydlených území. V původní variantě je plocha dotčených ploch bydlení 69,6 hektaru, u alternativního 257,1 hektaru.
Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit. Proti výstavbě dlouhodobě bojují radnice na severu hlavního města.
