Za prvních osm měsíců tohoto roku zvolilo sebevraždu pomocí vlastního automobilu více lidí než za celý loňský rok. Jde o poměrně ojedinělý typ úmyslného sebepoškození, ale o to nebezpečnější pro okolí. Někdy si totiž sebevrah za volantem nevybere ke srážce strom nebo sloup, ale jiné vozidlo na silnici.
Narazit ve vysoké rychlosti autem do pevné překážky, to se rovná téměř jisté smrti. Což si uvědomují i lidé, kteří se rozhodnou ukončit svůj život. Letos si už svůj vůz vybralo jako prostředek k provedení sebevraždy celkem osm lidí. To je o jednoho člověka více než za celý loňský rok.
"U těchto případů ovšem nelze vysledovat jednoznačný trend. Jejich počty v jednotlivých letech jsou značně rozdílné a nejsou rozhodně nijak časté," zdůraznila mluvčí policejního prezidia Veronika Hodačová.
Podíl úmyslných autohavárií na celkovém množství sebevražd je však naštěstí malý. V České republice umírá na následky sebepoškození každoročně kolem čtrnácti stovek lidí, ale jen několik jednotlivců volí smrt za volantem. Počet sebevražd pomocí auta se tak samozřejmě nedá srovnávat třeba s množstvím oběšení, kterých je každý rok několik stovek.
Pokud si však člověk k sebevraždě zvolí místo obligátní pistole nebo prášků automobil, nemusí ublížit jen sobě. "Jestli se člověk rozhodne oběsit, skočit pod vlak nebo použít auto, to závisí na tom, jaké má možnosti, co je mu bližší, nebo co je podle něj rychlejší. Autohavárie je ovšem společensky velice nebezpečný prostředek k uskutečnění sebevraždy," potvrdil předseda Asociace dopravních psychologů Alois Hudeček.
Někteří sebevrahové si totiž místo stromu nebo mostního pilíře vyberou ke srážce jiný vůz. Jako devětačtyřicetiletá cizinka, která druhého září oznámila svému muži, že se chce zabít, odjela z domu a na dálnici D 5 u Nýřan na Plzeňsku vrazila se svým volvem v plné rychlosti do návěsu kamionu jedoucího před ní. Ona srážku nepřežila, řidič nákladního vozu naštěstí vyvázl bez zranění.
Méně štěstí už měl šestatřicetiletý bývalý voják, jehož vůz se před dvěma lety srazil na silnici mezi Tlumačovem a Otrokovicemi na Zlínsku s autem jednadvacetiletého mladíka. Mladší muž si chtěl vzít život, a tak ve vysoké rychlosti na rovném úseku zničehonic vjel do protisměru. Hrozivou srážku kupodivu oba muži přežili. Podle soudu jen díky rychlé reakci bývalého vojáka, který se pokusil střetu vyhnout. Byl však, narozdíl od neúspěšného sebevraha, vážně zraněn - utrpěl otřes mozku, poranění krční páteře a hrudníku a zlomeninu nohy. Mladík, který chtěl zabít sebe, tak byl nakonec odsouzen za pokus o vraždu ke čtyřem letům za mřížemi.
Auto je dostupnější než pistole nebo jed, ale stejně tak smrtící. "V rukou blbce, lidově řečeno, nebo člověka se silným asociálním chováním, může být auto stejně nebezpečnou zbraní jako kulovnice," zdůraznil dopravní psycholog Hudeček. Ovšem ověřovat duševní stav běžných motoristů, jako se to nyní dělá u profesionálních řidičů, je podle něj nemožné. "Vždyť řidičů je dohromady přes tři miliony. My jsme rádi, že vůbec zvládáme vyšetřovat profesionální motoristy," poznamenal. Podle policie by ale mohla být problematika psychologie řidiče začleněna alespoň do výuky v autoškolách.
