Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zvažuje zásadní změnu v přístupu k opravám dálnice D1. Další práce by se už mohly provádět metodou takzvané fragmentace, kdy se nevyměňuje podkladová betonová vrstva, ale pouze se rozbije a přetáhne silnou vrstvou asfaltu. Je to rychlejší a levnější, ale podle dřívější studie ČVUT méně trvanlivé. Fragmentaci, která umožní zkrátit uzavírky, prosazuje majitel Student Agency Radim Jančura.
"Rozestavěné úseky budou dokončeny současnou technologií. U budoucích oprav se ale bude o změně diskutovat," řekl generální ředitel ŘSD Jan Kubiš.
"U nových úseků, které budou soutěženy v tomto roce, považuji za nutné zvážit a projednat, jakou technologií bude ŘSD při modernizaci postupovat, a to například z časového hlediska. Kompletní změny projektů by totiž znamenaly oddálení modernizace," uvedl Kubiš.
Fragmentace spočívá v rozbití zvlněného povrchu vozovky, který se pak místo odtěžení překryje silnou vrstvou asfaltu. Při nynější metodě se vybourá původní povrch a včetně zhruba dvaceticentimetrové podkladové vrstvy se z dálnice odveze a nahradí novým cementobetonovým.
Podle Jančury by ale fragmentace zkrátila čas stavebních prací na třetinu, stejnou měrou by se prý snížily náklady. Podobně optimistické ale ŘSD při hodnocení této metody není a poukazuje na to, že ani cena, ani časová úspora není nikterak prokázána. "Pokud by se kromě vozovky měly opravovat i mosty a kanalizační systémy, nepodařilo by se takového zkrácení času a úspor zřejmě dosáhnout," sdělil mluvčí firmy Jan Rýdl.
Původní plán ministerstva dopravy kalkuloval s cenou zhruba 20 miliard korun. Kvůli snižování objemu peněz plynoucích do stavebnictví a s tím souvisejícím hladu stavebních firem po zakázkách se ale v posledních letech daří ceny stavebních prací snižovat na zhruba 60 procent projektových cen. Ministerstvo proto původní cenu přehodnotilo a čeká náklady za opravy dálnice kolem 15 miliard korun.
Spor odborníků o použití nejvhodnější technologie na opravu D1 měla rozhodnout studie ČVUT, kterou si objednalo bývalé vedení ŘSD. Ta jako vhodnější metodu určila modernizaci s rozšířením vozovky o 75 centimetrů, kterou ŘSD použilo na prvních čtyřech úsecích. Přestože fragmentace by podle studie vyšla na zhruba pět miliard korun, nešlo by o trvalou opravu, a dálnice by tak po dalších deseti až patnácti letech vyžadovala další velkou investici. Pro opravy dálnice by navíc nebylo možné použít peníze z Evropské unie a povrch vozovky by se musel zvýšit o desítky centimetrů.
S tím se ale počítalo při samotné výstavbě D1, argumentuje Jiří Petrák, bývalý šéf poradenské firmy Mott MacDonald a jeden z největších kritiků nynější modernizace. Nadjezdy na D1 byly postavené s patnácticentimetrovou rezervou, aby bylo možné na dálnici nové asfaltové vrstvy přidávat, dodal člen Jančurova stínového ŘSD, který v otázkách D1 radí i novému šéfovi skutečného ředitelství Kubišovi.
Oprava dálnice D1 je jedním z projektů, na které chce ministerstvo dopravy čerpat evropské dotace. Celkem by na stavbu mohla EU podle studie ČVUT přispět osmi miliardami korun. "Zatím ale není vůbec jisté, zda by EU prostředky vynaložila i na opravu metodou fragmentace," upozornil mluvčí ministerstva Martin Novák. Peníze z Operačního programu doprava totiž mají primárně směřovat do rozvoje infrastrukturní sítě, nikoliv na údržbu a opravy.
Kvůli komplikacím s první fází oprav D1 už přišel o místo ředitel pražské správy Jiří Kroupa, který ji měl na starosti. Další fáze, ať bude prováděna jakoukoliv metodou, bude vycházet z důkladnějších diagnostických a geologických průzkumů, doplnil Kubiš. Neměla by se tak opakovat situace z úseku mezi Lhotkou a Velkou Bíteší, kde práce kvůli problémům s podložím stály a harmonogram stavby je tak o dvě stě dní posunutý.
