Zjistit, v jakém stavu jsou jednotlivé vrstvy vozovky a spodní části silnice pod ní, a odhalit tak výmol třeba i dřív, než vůbec vznikne. To by mohly dokázat georadary. Tyhle přístroje chce nyní otestovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které spravuje zhruba sedm tisíc kilometrů dálnic, rychlostních komunikací a silnic první třídy.
Georadary fungují tak, že vysílají do silnice elektromagnetické vlnění, které se pak od různých materiálů různě odráží. Odrazy zachytává přijímač a přístroj je potom schopen poskytnout pohled na to, jak to uvnitř silniční stavby vypadá. Zařízení je připevněno k autu a může kontrolovat silnici za jízdy v běžném provozu. Ředitelství tedy doufá, že by mohlo georadary využívat pro pravidelnou kontrolu stavu silnic i stanovení co nejlepšího postupu oprav na poškozených úsecích. Což by mohlo nepochybně ušetřit nemalé částky z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.
"Zařízení by mělo identifikovat vady v konstrukční vrstvě vozovky. Dnes na základě zběžných prohlídek mnohdy nezjistíme, co je pod vrchním kobercem, dokud vozovku neodkryjeme. Často je zakázka stanovená jen jako oprava vrchního koberce, ale když se ta horní část odfrézuje, zjistíme, že jsou pod ní daleko drastičtější změny v podloží. A pak se zakázka zbytečně komplikuje," vysvětloval ředitel úseku výstavby ŘSD René Poruba.
Díky georadaru by se však dal celkový rozsah škod a tomu odpovídající postup oprav stanovit předem. A navíc by přístroj mohl odhalit některé vážnější problémy ve spodních vrstvách silnice dříve, než se projeví na povrchu v podobě prasklin a výmolů. "Těch konstrukčních vrstev je několik. My odfrézujeme jednu, a když ta následující vypadá dobře, už do ní nezasahujeme a položíme na ni nový povrch. Pod ní se však může skrývat další kaz, který snižuje efekt té provedené opravy," přitakal Poruba. "Musíme poté znovu na daný úsek vyrazit třeba už za dva roky, ale kdybychom všechny vady odhalili naráz, vydržela by oprava šest let," naznačil.
Tím by se samozřejmě dala ušetřit nejen spousta času a práce, ale samozřejmě rovněž spousta peněz. "Pokud to bude fungovat tak, jak myslíme, zapojili bychom jízdy aut vybavených georadary do preventivních prohlídek silnic a dálnic," uvedl šéf výstavby ŘSD.
Odborníci by takové pravidelné sledování stavu silnic uvítali. "Je nezbytné opět vytvořit a používat systém hospodaření s vozovkou. Ten spočívá ve sběru dat o stavu silnic, následných výpočtech potřebných nákladů na údržbu, navrhování optimálních typů oprav a v případě odsunutí termínu údržby se provádí výpočet zvýšených nákladů na rekonstrukce v následujících letech. Tento systém je hojně používán ve vyspělých západoevropských zemích. Byl zaveden i v České republice, ale v poslední době byl velmi opomíjen," zdůraznil Otakar Vacín, jeden z vedoucích pracovníků katedry silničních staveb na pražském ČVUT.
Ředitelství silnic a dálnic ale georadary před nasazením do praxe důkladně prověří. "Dostali jsme od jedné firmy nabídku na měření s pomocí georadarů, ovšem chceme si nejprve nechat technologii předvést, nejlépe zdarma nebo za nějaký nízký poplatek, na krátkém úseku silnice, jehož stav dobře známe," potvrdil Poruba. "Pod mou sekci výstavby na ŘSD spadají dvě laboratoře. Jejich zaměstnanci jsou přítomni takovým testům a následně podávají doporučení, zda je pro nás daná technologie využitelná, či ne, případně za jakých podmínek a proč," doplnil k průběhu testování.
Podle Poruby by mělo být ověřování schopností georadarů hotovo do měsíce, a pokud přístroje splní všechna očekávání, mohly by být na silnice nasazeny již během tohoto roku. ŘSD by však v takovém případě georadary nekupovalo. Vypsalo by jen výběrové řízení na firmu, která by sama měření prováděla s vlastními přístroji.
