Virtuální mýto
Stát vymáhá nedoplatky na mýtném z neexistující brány

Řidiči nákladních automobilů samozřejmě vědí, že musejí platit mýtné. Ale že po nich stát chce uhradit nedoplatky za průjezd mýtnou bránou, která vůbec neexistuje, je přece jen zaskočilo. Překvapující je už to, že stát až nyní vymáhá nezaplacené mýtné z období před třemi lety, z druhého pololetí roku 2007 a prvního pololetí roku 2008, takže dopravci jen těžko zjišťují, proč elektronický systém výběru mýta tehdy nefungoval tak, jak měl.

"Dopravci mají například možnost reklamovat nedostatky týkající se výběru mýtného pouze do šedesáti dnů, ale co mají dělat, když se o nich dozvědí až po třech letech? A u tak starých nedoplatků už také nemohou vyšší náklady vyúčtovat svým tehdejším zákazníkům," naznačil generální tajemník Sdružení automobilových dopravců Česmad Martin Špryňar problémy, s nimiž se dopravní společnosti kvůli pomalé práci státních orgánů musejí potýkat.

"Firmy nemají možnost zjistit si aktuální stav svých plateb za mýtné on-line a to, zda mají nějaké nedoplatky, jim nejsou schopni říct ani úředníci na kontaktních místech příslušných hospodářských komor," poznamenal. Celková výše nyní vymáhaných nedoplatků činí zhruba deset milionů korun.

Ovšem kromě toho, že se stát domáhá nezaplaceného mýta s tak velkým zpožděním, asi třetina z požadovaných nedoplatků vznikla na úseku, kde žádná mýtná brána nestojí, a ani nikdy v minulosti nestála. "Jde o úsek na dálnici D11 z Poděbrad směrem do Prahy. Na jedné polovině dálnice tam mýtná brána je, ale v opačném směru už ne," popisoval situaci Špryňar.

Systém výběru mýta funguje automaticky. Řidič musí mít v autě přístroj, který při průjezdu mýtnou branou provede platbu z předplaceného kreditu nebo provede vyúčtování pro pozdější platbu. Řidiči zároveň přístroj pípnutím oznámí, že platba proběhla. "Když vůz projede branou, ale pípnutí se neozve, měl by řidič sjet na nejbližší distribuční místo a platbu provést sám. Jenže když tam žádná brána není, jak má vědět, že musí zaplatit? Podle státu by měl mít v hlavě seznam všech zpoplatněných úseků, ať už tam brána je, či není, ale to je prostě nemožné," podotkl šéf Česmadu.

Ministerstvo dopravy vysvětluje, že na daném místě nemůže mýtná brána být z technických důvodů. "Jde o úsek, kudy často jezdí nadměrné náklady, například do přístavu v Mělníku. Chceme se však zajet na toto problematické místo podívat, a navrhnout řešení - instalaci speciálně upravené mýtné brány, která by umožňovala průjezd nadměrných nákladů," sdělil šéf kabinetu ministra dopravy Karel Hanzelka.

Ale ani nepřítomnost mýtné brány podle něj neosvobozuje dopravce od zaplacení nedoplatků, které kvůli tomu vznikly. "Dopravci skutečně daným úsekem projel. Není to tak, že bychom účtovali něco fiktivního. V mýtných kalkulátorech byl daný úsek zahrnut, takže nikdo nemůže tvrdit, že by nevěděl, že bude platit mýtné," řekl.

S tímto vysvětlením se dopravci spokojit nechtějí. Kvůli pozdnímu oznamování nedoplatků, vymáhání peněz za úsek s neexistující branou a také kvůli tomu, že stát chce peníze jen po domácích dopravcích, ne po zahraničních, se sdružení Česmad tento týden obrátí se stížností na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a na ombudsmana. "Stát zneužívá své dominantní postavení a vytváří nerovné konkurenční podmínky," oznámil Špryňar. Podle něho jsou také zákon a smluvní podmínky mezi státem a dopravci postaveny silně v neprospěch dopravních společností. "Doufáme, že se s ministerstvem dopravy dohodneme na narovnání podmínek, a na tom, že nebudeme muset hradit staré nedoplatky," řekl šéf Česmadu.

V dohledné době se pro dopravce alespoň zlepší možnosti zjišťování nedoplatků na mýtném. "Od dubna bude fungovat on-line systém, jehož prostřednictvím si dopravci budou moci ověřit aktuální stav svých plateb za mýtné, takže se již nebudou o nedoplatcích dozvídat s takovým zpožděním," uvedl Martin Novák z tiskového oddělení ministerstva dopravy.

Že by však dopravní společnosti dosáhly také odpuštění starých nedoplatků, je málo pravděpodobné. "Jsme si vědomi, že jde o potíže vzniklé před několika lety. Součástí každé výzvy k uhrazení nedoplatků proto také bude omluva náměstka ministra dopravy za způsobené komplikace. Odpuštění dluhu by ovšem bylo protiprávní," zdůraznil Karel Hanzelka z kabinetu ministra.